Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Historie jako mediální klacek. Její popularizace je základ, říká Michal Stehlík

S historikem Michalem Stehlíkem o kandidatuře na rektora Karlovy univerzity, chybných historických metaforách, Antonínu Zápotockém a o politice, z níž se vytrácejí hodnoty.

Historie jako mediální klacek. Její popularizace je základ, říká Michal Stehlík
Michal Stehlík | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Nejpozoruhodnější předmět v kanceláři náměstka ředitele Národního muzea Michala Stehlíka najdete v levém koutě pod oknem. Je jím dětská postýlka. Stehlík má osm dětí, a tak to podle něj občas jinak nejde: „Je to normální součást života.“ Už za necelý měsíc se bude ve volbách ucházet o funkci rektora Karlovy univerzity. Ať už bude výsledek jakýkoli, chce se dál věnovat popularizaci historie, například v podcastu Přepište dějiny, který připravuje s historikem médií Martinem Gromanem. Příští rok by mu také měla vyjít monografie o druhém „dělnickém prezidentovi“ Antonínu Zápotockém, muži, jehož barvitá, celé půlstoletí trvající politická kariéra opsala oblouk od rakousko-uherského „socana“ až po komunistického funkcionáře, který spolurozhodoval o popravách babických farářů.

K čemu je dobré popularizovat historii?

Přinejmenším proto, že historie se dotýká naší přítomnosti. Hlavně se ale používá ve veřejném prostoru a je nástrojem, pomocí kterého lidé tvoří metafory a přirovnání. Když třeba někdo chce vyjádřit něco aktuálního, řekne „Je to jako za Mnichova“ nebo „Je to jako za třetí republiky“. Pokud ale lidé nechápou, k čemu současnost přirovnávají, je to jen mediální klacek. Popularizace je základ pro pochopení historie.

Co vůbec běžný Čech o historii ví?

Mám skeptickou tezi, že většina lidí si nese pohled na historii na úrovni osmé nebo deváté třídy základní školy. A pokud jim nedáme srozumitelnější informace, než jsou ty akademické, nezmění se to. Budou jim dál chybět souvislosti.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit