Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Jaká je úroveň českých vysokých škol? Žádný důvod k chlubení

Jaká je úroveň českých vysokých škol? Žádný důvod k chlubení
Univerzita Karlova (ilustrační foto) | BalkansCat / Shutterstock.com

Akademický žebříček světových univerzit (ARWU), pro který se vžil název „šanghajský“, patří mezi dvě nejvýznamnější mezinárodní srovnání vysokých škol. V aktuálním vydání žebříčku tisícovky nejlepších vysokých škol sice figuruje hned osm českých zástupců, přesto o žádný důvod k chlubení nejde.

Nejlépe si vede Univerzita Karlova. Umístila se na sdílené 301. až 400 příčce, což oproti loňsku znamená pád o celou stovku míst. Mávnout rukou nad tím nelze. Umístění školy v mezinárodních srovnáních hraje roli zejména v případech, kdy chce absolvent najít zaměstnání v zahraničí a nejde o úplně tuctové místo. A význam to má i pro lidi, kteří chtějí pracovat ve vědecké branži. Pokud se do nějakého výzkumného projektu hlásí více odborníků, zpravidla dostane šanci ten z lépe hodnocené instituce.

Když člověk prozkoumá žebříček podrobně, zjistí, že tuzemské školy se v dílčích kategoriích meziročně nijak významně nezhoršily. Problém je v tom, že jiným školám se prostě daří rok od roku lépe. Stále hraje prim anglosaský systém vzdělávání – v top 10 je osm amerických a dvě britské univerzity. Čím dál lepších výsledků ale dosahují asijské vzdělávací instituce, a to i z těch zemí, od kterých bychom to úplně nečekali, třeba ze Saúdské Arábie.

Letos se stala rektorkou Univerzity Karlovy poprvé žena, lékařka Milena Králíčková. Ta si do vedení dosadila až nezvykle vysoký počet prorektorů, devět. Lidí máme očividně dost. Přejme si tedy, aby se to v příštích letech projevilo i v mezinárodních žebříčcích. Ostatně je to v zájmu nás všech.