Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rakouský Hervis, přední řetězec se sportovním zbožím, se postupně stahuje z Česka, kde působí dvacet let. V posledních letech se mu zde příliš nedařilo a covid-19 byl pro něj zřejmě poslední ranou.
O tom, že přední hráč v oblasti sportovního maloobchodu se zhruba 200 zaměstnanci je v Česku prakticky na zavření, se mezi jeho konkurenty a obchodními centry hovoří už několik týdnů. Informace týdeníku Hrot dnes nepřímo potvrdila i rakouská centrála. Značnou část prodejen převezme německý konkurent Intersport. O osudu zbytku se bude teprve jednat.
Mluvčí vlastníka řetězce Hervis, společnosti SPAR Österreichische Warenhandels-AG, Nicole Berkmannová zaslala na dotazy týdeníku Hrot tiskovou zprávu s datem listopad 2021. Ta však mezi tiskovými výstupy na stránkách Hervisu ani Sparu není k nalezení. Podle této zprávy totiž převezme Intersport některé z celkem šestnácti českých obchodů. V titulku zprávy se píše o devíti prodejnách, v samotném textu však o osmi. Týkat se to bude obchodů v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Zlíně, Karlových Varech a Trutnově. Převod by měl být završen do poloviny letošního roku, cena transakce nebyla zveřejněna. „Na tom se nic nezměnilo,“ dodala mluvčí Berkmannová. Na otázku, co bude se zbylými osmi prodejnami a zda Hervis trh úplně opustí, uvedla pouze: „To se uvidí.“
Hrot oslovil také zástupce Hervisu v Česku, na zaslané otázky ale dosud nikdo nereagoval.
Už před časem Hervis zavřel své pobočky v Táboře a v Chebu a také outlet v Hatích. V Praze například provozuje pobočky v obchodním centru Westfield Chodov, na hlavním nádraží a centrálu společně s velkou prodejnou má v Europarku ve Štěrboholích. Celkem nyní firma udává v Česku šestnáct otevřených poboček. K vlajkovým prodejnám Hervisu v minulosti patřila zejména pobočka v OC Nový Smíchov, zde jej ale před dvěma lety vystřídal konkurenční Decathlon.
Hervis Sport je součástí rakouské obchodní skupiny SPAR. Ta do roku 2014 v Česku působila také se svojí značkou hypermarketů Interspar. Hervis do Česka vstoupil v roce 2002 a postupně se stal jedním z největších hráčů na trhu. Obchody Hervis Sport dnes působí celkem na sedmi trzích střední a východní Evropy, kromě Česka také v domovském Rakousku, Německu, Maďarsku či Chorvatsku.
V Česku se mu ale dlouhodobě výsledkově nedaří a v soubojích s tuzemskými konkurenty Sportisimo, A3 Sport a dravými Francouzi z Decathlonu ztrácí. V roce 2019 firma v Česku utržila 705 milionů korun a skončila ve ztrátě šedesát milionů korun. Covidový rok 2020 problémy ještě umocnil, když se tržby firmy propadly na 460 milionů a ztráta se prohloubila zhruba na sto milionů. Jen pro připomenutí, ještě v roce 2010 dosahoval obrat Hervisu v Česku 1,6 miliardy korun.
Firma ve výroční zprávě za rok 2020 konstatuje, že kvůli opatřením proti covidu a plošnému lockdownu tržby skončily třicet procent pod původním plánem a provozní zisk se oproti internímu plánu propadl o 85 milionů korun. Firma sice získala na státních kompenzacích a dotacích zhruba dvacet milionů, i tak ji ale musela udržovat při životě rakouská matka, když do ní poslala ve formě příplatku ke kapitálovým fondům bezmála 200 milionů korun. Ani to zjevně nestačilo, a tak se v Rakousku zřejmě rozhodli, že zdejší byznys již dál zachraňovat nebudou.
S přispěním Jana Brože.
