Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Dvoutýdenní divadlo, které by klidně mohlo nést název „Zachraňme Sazku“, skončilo. Nakonec to nebyla tragédie, ale spíše jen drama se šťastným koncem.
Z návrhu na zvýšení daní loteriím z 35 na 55 procent, s nímž přišel někdejší předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, totiž nakonec nebylo nic.
Poslanci jej v pátek nad ránem ve třetím čtení shodili poměrně jasně pod stůl, ačkoli se návrh opíral o doporučení Rozpočtového výboru. Z 97 přítomných poslanců pro něj zvedlo ruku jen devět, proti bylo 41, zbytek se zdržel, včetně většiny politiků z ANO. Překvapivě návrh nepodpořil ani jeho autor Pavel Bělobrádek, ani nikdo jiný z jeho strany.
Podobně skončily i ostatní návrhy, které zvyšovaly daně u dalších typů hazardu. Neprošlo zvýšení sazby pro kurzové sázky ani pro kasina. Slavit může Karel Komárek, Marek Dospiva i majitelé kasin v pohraničí.
Poslanecká agenda k mnohamiliardovému byznysu se oproti očekávání obešla bez bouřlivých debat a větší pozornosti. Výsledek kuloárního lobbingu, nebo masivní kampaně Sazky?
Ta emotivními inzeráty za miliony korun v posledních týdnech zaplavila Česko – místy to připomínalo spíše všelidovou mobilizaci za záchranu Národního divadla či sbírku na hladovějící děti v Africe.
Pravděpodobněji však šlo o politický obchod, na jehož konci Andrej Babiš získal mnohem větší skalp než zhruba 1,5 miliardy korun navíc z kapes hazardních magnátů. Některé hlasy z parlamentu naznačují, že jeho nečitelný postoj ke zvýšení daní pro loterie byl totiž od začátku koncipován jako páka směrem k mnohem ambicióznějšímu politickému cíli. Tím podle všeho bylo zrušení superhrubé mzdy. Tedy opatření, které mu prakticky umožní rozdat voličům přes 100 miliard korun.
Babiš uspěl, ačkoli se proti němu postavili prakticky všichni koaliční spojenci i značná část opozice.
Klíčovou roli sehrála ODS. Ta má sice snižování daní v programu obecně a po zrušení superhrubé mzdy volá déle než Babiš, i tak se ale její počínání zdá být velmi riskantní. Postavit se po bok premiéra v době politického neklidu a blížícího se fiskálního průšvihu je – mírně řečeno – odvážné.
Zároveň ODS byla vždy stranou, která měla pro zájmy domácího hazardu pochopení. Je to patrné z hlasování o změnách v této oblasti z let minulých, stejně jako z některých historických vazeb. Svého času měl k ODS blízko Aleš Hušák (vztah se dramaticky otočil za éry Mirka Topolánka), k velkým sympatizantům a sponzorům patřil třeba Richard Chlad či Ivo Valenta, na kandidátce berounské ODS se svého času objevil Vratislav Randa, spolumajitel Tipsportu. Známým hazardním lobbistou se stal někdejší poslanec za ODS Pavel Suchánek.
Loterijním a sázkovým firmám také nakonec pomohlo, že se v poslední chvíli dokázaly přece jen sjednotit. Ačkoli to dlouho vypadalo, že loterie a kurzové sázky bojují o přízeň politiků v nevybíravé bitvě (sázkové kanceláře se vymezovaly vůči Sazce kvůli své nižší ziskovosti, šéf Sazky Robert Chvátal zase veřejně kritizoval vysoký profit Tipsportu), nakonec firmy podle všeho lobbovaly společně.
Hazardní magnáti totiž nakonec správně pochopili, že v jejich společném zájmu není zvyšování daní u nikoho. Ať už by stát začal ždímat nejdříve loterie, nebo sázky, dřív či později by tím roztočil spirálu, která by ve finále trefila všechny na hazardním trhu. Jinými slovy, pokud by letos Sazka vyfasovala 55 procent, příští rok by jistě přišel tlak na to, aby daň u kurzových sázek či živé hry vyletěla alespoň na 30 procent. A tak by to mohlo pokračovat dále.
Padouch nebo hrdina… hazardu jako celku vyhovuje status quo a toho tímto hlasováním dosáhl. Otázkou je, na jak dlouho. Už samotné letošní návrhy některých politiků a následná vyhrocená veřejná debata jsou pomyslným pootevřením Pandořiny skříňky. Ve vztahu k blízké budoucnosti to pro hazardní firmy nevěstí nic dobrého. Tím spíše v době, kdy stát bude kvůli rozpočtové apokalypse brzy hledat nové zdroje do rozpočtu. Představa, že odteď bude Babiš (nebo jakýkoli příští premiér) daně už pouze snižovat, je scestná.
Vsadím deset sloupců Sportky i s Šancí, že téma zdanění hazardu bude tématem i příští rok.
Příběh Sazky a jejího majitele Karla Komárka si přečtěte v novém čísle týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 23. listopadu.
