Harry Potter investor

Marek Moravec je jedním z nejmladších investorů v Evropě. Přesto je z jeho zkušeností zřejmé, že jde o jednu z vycházejících hvězd. Má za sebou studia na Oxfordu a při práci pro jeden z největších evropských investičních fondů, německý Rocket Internet, byl v Asii u zrodu dolarového jednorožce. Firma, kterou s týmem postavil, vyskočila za tři roky z nuly na miliardu dolarů. 

Když se Marek Moravec vrátil do Česka, rozhodl se tu založit investiční fond, který bude pomáhat začínajícím startupům v té nejranější, a tedy i nejrizikovější fázi. Podařilo se mu spolu s dalšími investory ve fondu Nation 1 přesvědčit Evropský investiční fond, který šel do projektu s nimi. Teď mají podepsané smlouvy se 16 startupy, v polovině roku to bude už přes 20 firem. Z 35 milionů eur, které má fond k dispozici, rozdělil dosud 30 procent. 

Sice působíte ve čtveřici investorů, ale když to zjednoduším, jak se stane, že se jeden z nejmladších investorů v Evropě dostane k tomu, že sežene 35 milionů eur a investuje je do startupů v Česku?

Vyžaduje to hodně úsilí a vůle přesvědčit investory. V Evropě jsou o dost konzervativnější než v USA, o to to bylo těžší. Ta moje cesta měla několik důležitých momentů. Asi nejpodstatnější z nich bylo mé působení v Rocket Internetu, což je v Evropě, co se týče objemu spravovaných peněz, možná největší venture capital fond. A v té době to byl také velmi agresivní fond, který šel do rozvíjejících se trhů, jako je Afrika nebo jihovýchodní Asie či Jižní Amerika. Měl jsem to štěstí díky studiím na London School of Economics, že mě oslovili, jestli nemám zájem vzít první projekt. Přišlo mi to jako velká výzva, tak jsem odcestoval do Vietnamu, kde jsme od začátku investovali do vietnamského startupu, který by se dal popsat jako tamní Alza. Pak jsem v Rocket Internetu strávil tři roky a byla to globální divoká zkušenost. Člověk se dostal přímo k firmám, budoval je, ale měl také odpovědnost za investiční rozhodnutí, do jakých trhů jít a s jakým modelem. Tam se ve mně formovala asi první myšlenka na něco podobného, co děláme nyní. Ty další kroky pak byly v podstatě racionální. V Evropě je známkou kvality EIF (European Investment Fund). Když jsem si analyzoval trhy, které jsem znal, tak v podstatě hodně úspěšných fondů má největšího investora právě EIF. Je to vlastně takové razítko, že jsme prošli důkladnou due diligence, jak procesní, tak osobní. Chtěl jsem proto EIF zaujmout a vzít ho jako základní kámen budování našeho fondu, pak k tomu dát vlastní zdroje a přizvat další investory.