Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Chemický gigant Bayer souhlasil s urovnáním desítek tisíc soudních sporů za 11 miliard dolarů. Jeho produkt Roundup ale stále nemá vyhráno.
Firma z Leverkursenu se chce jednou provždy vyrovnat s nepříliš povedenou akvizicí americké společnosti Monsanto, jež vyrábí světově rozšířený herbicid Roundup. Ten totiž podle některých soudů i odborníků způsobuje rakovinu.
Koncern Bayer přišel s návrhem, že vyčlení 11 miliard dolarů (262 miliard korun) na urovnání soudních sporů, kterých je celkem 125 tisíc. Peníze by měly ukončit 75 procent sporů. Akcie firmy se od roku 2016, kdy do médií prosákly první informace o chystané akvizici, obchodují stále o 30 procent níže. Management hodlá tímto krokem uklidnit investory. Doufá, že se finanční „koule u nohy“ konečně zbaví.
Firma i nadále popírá, že by glyfosát mohl způsobovat rakovinu. Z celkové částky je vyčleněna více než miliarda dolarů na případné budoucí soudní spory a také na ustavení zvláštního vědeckého panelu, který má vyloučit možné karcinogenní účinky populárního přípravku v zemědělství. Pokud dospějí vědci k tomu, že glyfosát nelze považovat za látku, jež způsobuje rakovinu, znamenalo by to, že již nikdo nemůže koncern žalovat a žádat odškodnění.
Analytické oddělení Deutsche Bank uvedlo, že žádost o vyrovnání, kterou musí ještě schválit americká justice, ukončí soudní spory, jež výrazně poškozují reputaci firmy; ta se bude moci soustředit na další strategický rozvoj agrochemických a farmaceutických produktů.
Bayer opakuje, že Roundup je bezpečný. Odvolává se na rozhodnutí americké Agentury na ochranu životního prostředí (EPA). Finančním vyrovnáním ale chce ukončit období nejistoty, zdůraznil generální ředitel Werner Baumann, kterého chtěla loni část akcionářů odvolat.
Pokud by se odškodnění rozpočítalo na jednotlivé žalobce, je stále poloviční, než v roce 2007 vyplatila farmaceutická firma Merck za analgetikum Vioxx, jež způsobovalo lidem při dlouhodobém užívání srdeční infarkt nebo mrtvici.
Bayer chce odvoláním zvrátit tři soudní verdikty, které prohrál v Kalifornii. První rozhodnutí u odvolacího soudu má padnout během tohoto léta. Návrh na urovnání sporů navíc přichází v době, kdy federální soud zakázal kalifornským úřadům, aby varovaly před karcinogenními účinky herbicidů, jež obsahují glyfosát. Pokud soudy dají za pravdu Bayeru, mohli by naopak akcionáři obvinit Baumanna, že miliardy vynaložil zbytečně.
Proti glyfosátu se vede delší dobu boj i v rámci Evropské unie. Některé země žádají jeho okamžitý zákaz. Negativní titulky si preparát vysloužil už v roce 2015, kdy Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ve své studii uvedla, že látka je pro člověka „pravděpodobně karcinogenní“. Přípravek proti plevelu má údajně zvyšovat riziko rakoviny krve a lymfatických tkání. Může také poškozovat DNA a chromozomy v lidských buňkách.
Další negativní zprávou bylo zjištění americké neziskové organizace Environmental Working Group, že ve většině vzorků obilí zůstává vysoká koncentrace organické sloučeniny a mohla by škodit dětem. V roce 2017 podepsalo v rámci EU přes milion lidí petici žádající zákaz glyfosátu a zvýšilo tlak na Evropskou komisi, aby herbicid zakázal.
K zákazu nakonec nedošlo, glyfosát se může používat do konce roku 2022. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) uvedly, že látka není nebezpečná pro lidské zdraví.
Některé státy na národní úrovni však už tento herbicid zakázaly nebo výrazně omezily. V Lucembursku platí zákaz od letošního února, zásoby mohou zemědělci použít do konce června. Francie zakázala prodej už loni, používat by se mohl po roce 2021 jen v případě schválené výjimky. Dvacítka francouzských starostů sporný postřik ve městech zakázala. V Dánsku místní regulátor látku považuje za karcinogenní a vyzval farmáře, aby používali jiné chemické přípravky. Loni glyfosát zakázal i rakouský parlament.
Proti používání vystupují také Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko. Německo slíbilo, že licenci po roce 2023 látce už nedá. Itálie používání preparátu reguluje. Česko naopak bude nasazení glyfosátu tolerovat do doby, než se najde adekvátní náhrada, oznámil loni ministr zemědělství Miroslav Toman. Použití je omezeno u obilovin a řepky pro využití v potravinářství.
