Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Glosa: Prezident Pavel vyřešil důchodový rébus elegantně

Na vykladače ústavy už si hrál Miloš Zeman a víme, jak to dopadlo. Proto je dobře, že nový prezident posouzení valorizací nechá na Ústavním soudu.

Glosa: Prezident Pavel vyřešil důchodový rébus elegantně
Petr Pavel | foto Tomáš Novák týdeník HROT

Jen pár dní poté, co se Petr Pavel oficiálně ujal prezidentského úřadu, na něho čekal nelehký úkol. Podepsat, nebo nepodepsat novelu zákona, podle níž se důchody místo průměrných 1770 korun zvýší jen o 760 korun?

Z tohoto důchodového rébusu vybruslil elegantně, a navíc dal svým přístupem najevo, že nestojí ani na straně koalice, ani na straně opozice.

Přitom právě z opozičních poslaneckých lavic byl tlak na nového prezidenta enormní. Lidé od Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) se jednoznačně snažili přetáhnout Pavla na svou stranu. Jenže ten se nikam zatlačit nenechal – ani od opozice, ani od koalice. A zůstal vlastně někde uprostřed.

Podepsal sice spornou novelu, současně ale uznal i výtky opozice, s nimiž se i zčásti ztotožnil. A slíbil, že se sám obrátí na Ústavní soud, pokud to neudělají právě opoziční zákonodárci. 

V tomto případě si prezident skutečně nemůže hrát na ústavního soudce a sám rozhodovat o tom, jestli byla přijatá novela včetně schvalovacího procesu v souladu se všemi zákony a procedurami.

Povzdechnutí šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové, že Pavel mohl zafungovat jako pojistka ústavnosti, je nepatřičná. Na vykladače ústavy si mnohokrát hrál jeho předchůdce Miloš Zeman a jen tím vyvolával rozepře a prohluboval příkopy ve společnosti.