Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Glosa: Babiš nemá na vybranou, dál musí hrát divadlo o nespolupráci s StB

Slovenský Nejvyšší soud napsal další kapitolu v nekonečném seriálu Babiš a StB.

Glosa: Babiš nemá na vybranou, dál musí hrát divadlo o nespolupráci s StB
Andrej Babiš | foto Tomáš Novák týdeník HROT

Ale byla to vlastně jen nepříliš zajímavá epizoda bez patřičné dramatické zápletky: pouze potvrdil dřívější verdikt bratislavského krajského soudu, že předseda ANO a někdejší premiér Andrej Babiš v kauze evidence u komunistické tajné policie StB žaloval nesprávnou instituci –  slovenský Ústav paměti národa. Babišovi právníci to ale očividně předpokládali, a proto už před několika měsíci zažalovali Slovenskou republiku zastoupenou ministerstvem vnitra.

A tak se jede dál. Babiš bude dál tvrdit, že je to celé spiknutí proti jeho osobě, že se Státní bezpečností vědomě nikdy nespolupracoval, že se bude klidně soudit do konce svého života, aby očistil své jméno. Ostatně nic jiného mu nezbývá.

Tohle pohádkové divadlo rozjel už před lety a silnými výroky si vlastně uzavřel cestu k pravdě. Totiž aby veřejně přiznal, že se v roce 1980 stal nejprve důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík Július Šuman.

Babiš svou obhajobu stavěl na svědectví řídících důstojníků StB, kteří v procesu tvrdili, že si vše vymysleli. Jenže slovenský Ústavní soud před několika lety rozhodl, že jejich výpovědi nejsou věrohodné a že je zapotřebí řídit se písemnými důkazy.

A ty jsou poměrně jednoznačně v neprospěch expremiéra. Babiš je zmiňován ve dvanácti různých svazcích. Dochovaly se i některé výpovědi agenta Bureše, třeba ta o videorekordérech coby úplatku pro zaměstnance Podniku zahraničního obchodu.

Nález slovenského Ústavního soudu má nejvyšší váhu, soudy nižší instance ho nemohou obejít. Babiš sice může podávat jednu žalobu za druhou, stěžovat si všude možně a prohlašovat, co chce, ale výsledek o jeho spolupráci s StB by to nemělo změnit. Babiš to ale nikdy veřejně nepřizná. Jeho voličům to stejně nevadí a jeho právníci zase mohou být rádi za slušné honoráře.