Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nová francouzská vláda, vedená premiérem Michelem Barnierem, zvažuje zvýšení daní pro nejbohatší občany a velké korporace. Krok má za cíl snížit rostoucí rozpočtový deficit země.
Antoine Armand, nový 33letý ministr financí, v rozhovoru pro rádio France Inter uvedl, že vláda zkoumá možnosti zavedení „cílených daní“ na nejbohatší domácnosti a firmy. Armand zdůraznil vážnost situace, když prohlásil, že Francie čelí „jednomu z nejhorších deficitů v naší historii“ mimo období mimořádných krizí.
Tento krok by znamenal zásadní změnu oproti dosavadní hospodářské politice prezidenta Emmanuela Macrona, který od svého nástupu v roce 2017 prosazoval snižování daňového zatížení podniků a domácností s cílem podpořit ekonomický růst a investice.
Deficit Francie se v roce 2024 očekává na úrovni 5,6 % HDP, což přesahuje cíl 5,1 % stanovený pro tento rok a také úroveň 5,5 % z roku 2023. Tato situace vedla k tomu, že Evropská komise zařadila Francii do procedury nadměrného deficitu a některé ratingové agentury snížily hodnocení země.
Ministr Armand zdůraznil, že případné zvýšení daní se nemá dotknout „pracujících lidí a široce definované střední třídy“. Současně upozornil, že nová daňová opatření by neměla oslabit hospodářský růst nebo tvorbu pracovních míst.
Premiér Barnier zároveň naznačil možnost zavedení „výjimečného příspěvku“ od nejbohatších občanů a velkých nadnárodních společností. Tento návrh již vyvolal reakce v podnikatelském sektoru. Patrick Martin, šéf podnikatelské lobbistické skupiny Medef, uvedl, že podniky jsou připraveny diskutovat o zvýšení daní, ale varoval před jejich zavedením bez předchozího úsilí o snížení veřejných výdajů.
Nová daňová opatření budou součástí rozpočtu na rok 2025, který bude předložen parlamentu příští měsíc. Tento rozpočet bude prvním velkým politickým testem pro Barnierovu vládu, zejména s ohledem na hrozby opozičních stran o vyslovení nedůvěry, pokud nedojde ke shodě na výdajích a daňových opatřeních.
Analytici z Goldman Sachs upozorňují, že daňové zatížení ve Francii je již nyní jedním z nejvyšších mezi srovnatelnými zeměmi, což vládě poskytuje jen omezený prostor pro další zvyšování daní. Očekávají proto, že vláda se bude muset zaměřit hlavně na snižování výdajů, i když premiér Barnier naznačil ochotu zvážit i některé kroky ke zvýšení příjmů.
