Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Evropa je v recesi, ale bez humoru

Na vině jsou energetické šoky, ruská válka na Ukrajině, inflace a zpřísnění měnové politiky.

Evropa je v recesi, ale bez humoru
ilustrační foto | ilolab / Shutterstock.com

Ekonomika eurozóny se navzdory optimistickým prognózám nevyhnula recesi. Údaje, jež zveřejnil příslušný úřad Eurostat, ukazují, že v průběhu dvou kvartálů na přelomu roku se objem ekonomické aktivity ve dvacetičlenné zóně společné evropské měny zmenšil (byť ne o mnoho). Na vině jsou podle agentury Bloomberg energetické šoky, ruská válka na Ukrajině, inflace a zpřísnění měnové politiky. Za první tři měsíce roku 2023 poklesla hodnota HDP eurozóny o 0,1 procenta.

Oficiální vstup do recese však zařídila až revize údajů z posledního čtvrtletí roku 2022. Ačkoli původně Eurostat uváděl nulový ekonomický růst, po revizi vykazuje také pokles o desetinu procenta. 

V prvním čtvrtletí 2023 se výdaje domácností snížily o 0,3 procenta (v posledním kvartálu loňského roku to bylo -0,1 procenta), když je brzdily vysoká inflace a náklady na půjčky. Také veřejné výdaje klesly o 1,6 procenta (v Q4/22 to bylo +0,8 procenta), protože vlády odvolaly stimulační balíčky, které měly částečně kompenzovat dopad rostoucích cen energií.

HDP eurozóny

Obchod poklesl, zaměstnanost rostla

Rovněž vývoz klesl o desetinu procenta (4Q 2022 = -0,2 procenta) a dovoz poklesl o 1,3 procenta (-2,5 procenta). Mezi největšími ekonomikami bloku se HDP snížil v Německu (-0,3 procenta) a Nizozemsku (-0,7 procenta), zatímco mírná expanze byla zaznamenána ve Francii (0,2 procenta), v Itálii (0,6 procenta) a ve Španělsku (0,5 procenta).

Pozitivní naopak je, že zaměstnanost v eurozóně nadále rostla, a to o 0,6 procenta v prvním čtvrtletí letošního roku (ze 0,3 procenta ve čtvrtletí předcházejícím). 

Patnáctého června se sejde rada guvernérů ECB, aby stanovila úrokové sazby. „O červnovém zvýšení sazeb je již víceméně rozhodnuto, ale kontrakce ekonomiky  posiluje argument těch, kteří se přimlouvají za následnou pauzu,“ řekl Daniel Kral, hlavní ekonom pro Evropu z analytické firmy Oxford Economics. „Zpřísnění měnové politiky koncem loňského roku znovu zabolelo.“

Problémy nezmizí

ECB chce pokračovat ve zvyšování sazeb na „dostatečně restriktivní úroveň“, aby se inflace ve střednědobém horizontu vrátila ke svému dvouprocentnímu cíli, řekla v pondělí poslancům Evropského parlamentu prezidentka ECB Christine Lagardeová.

ECB odhaduje, že zpřísnění měnové politiky sníží v období 2022–2025 HDP eurozóny v průměru o dva procentní body, přičemž nejcitelnější dopad bude znát právě v letošním roce. „Problémy budou pokračovat,“ řekl serceru Politico.eu Ludovic Subran, hlavní ekonom německé pojišťovny Allianz. „Odhodlání ECB k boji s inflací budou v příštích čtvrtletích nahlodávat obavy z recese.“