V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Blízký přítel ruského prezidenta Putina a bývalý šéf FSB Nikolaj Patrušev se pustil do obhajoby Ivana Hrozného. Není to překvapení. Stejného cara obdivoval už Stalin.
Stalin v době Velké čistky s oblibou označoval rozkazy určené tajné policii šifrou Ivan Vasiljevič. A podepsal tak i telegram, kterým rezidentovi NKVD ve Španělsku Alexandru Orlovovi nařizoval, aby do Moskvy dopravil tamní zlatý poklad – skoro deset tisíc bedýnek naplněných 510 tunami zlata. Volba šifry nebyla náhodná. Jmenovala se tak Stalinova oblíbená historická postava, první ruský car Ivan IV. Hrozný. Oba vládci měli mnoho společného a Stalin se do svého velkého předchůdce v době nejhoršího teroru projektoval. Jednou – když zase schvaloval seznam lidí určených k likvidaci – poznamenal: „Kdo si bude za deset či dvacet roků pamatovat všechny tyhle darebáky? Kdo si dnes pamatuje jména bojarů, které odstranil Ivan Hrozný? Nikdo.“
Ukrutností hraničící se sadismem (dal popravit tisíce až desetitisíce lidí, vyžíval se v jejich týrání, zbil snachu, až potratila, a následně utloukl syna k smrti...) proslul Ivan Hrozný už za svého života (1530 až 1584). Zároveň šlo ale o inteligentního, přiměřeně vzdělaného a mimořádně schopného panovníka, pod jehož vedením Rusko rozdrtilo Kazaňský a Astrachaňský chanát, překročilo Ural a položilo základy svému budoucímu velmocenskému postavení. Není proto divu, že má v Rusku, odjakživa vzhlížejícímu k mužům silné ruky, dodnes řadu obdivovatelů. Jeden takový – tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace a někdejší dlouholetý šéf bezpečnostní služby FSB Nikolaj Patrušev – se na začátku května zastal Ivana Hrozného na stránkách časopisu Argumenty i fakty. Rusofobie a očerňování Ivana Hrozného má podle něj na Západě dlouhou tradici: „,Temná legenda‘ o něm jako o krutém tyranovi se objevila už za života cara z popudu západních kronikářů, kteří chtěli odvrátit pozornost Evropanů od toho, co se děje v jejich zemích.“ Vadilo jim prý, že Moskva neuznává jejich politické a morální vedení, ovšem proč by to také Rusové dělali, když pozorně sledovali Západ se všemi jeho problémy: „Náboženskými řežemi, inkvizicí, honem na čarodějnice, monstrózním koloniálním zotročováním národů.“
Patruševova představa o motivacích raně novověkých kronikářů je nepochybně legrační, ovšem skutečnost, že jde o vrcholného představitele režimu a blízkého Putinova přítele, už tolik ne. Navíc zdaleka není sám. O Ivanu Hrozném se točí filmy, před šesti lety ho v Moskvě coby velkého panovníka představila rozsáhlá výstava a halasně se ho zastával i někdejší ministr kultury Vladimir Medinskij. Pořád to ale není nic proti tomu, jakých rozměrů nabral jeho kult ve stalinském Rusku.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
