Firma tvrdí, že regulátoři svoji snahu přehánějí a dusí inovativnost. Mimoděk tak podle ní nahrávají nepřátelům Spojených států.
Firma tvrdí, že regulátoři svoji snahu přehánějí a dusí inovativnost. Mimoděk tak podle ní nahrávají nepřátelům Spojených států.
Nový elektronický systém měl zjednodušit a modernizovat kontroly na vnějších hranicích Evropské unie. Evropská komise ale jeho spuštění, které bylo plánováno 10. listopadu, opět posunula.
Nový elektronický systém měl zjednodušit a modernizovat kontroly na vnějších hranicích Evropské unie. Evropská komise ale jeho spuštění, které bylo plánováno 10. listopadu, opět posunula.
Evropští zbrojaři si stěžují na překážky, které neumožňují výrazně navýšit produkci munice pro Ukrajinu.
Evropští zbrojaři si stěžují na překážky, které neumožňují výrazně navýšit produkci munice pro Ukrajinu.
Podle aktuální analýzy Informa Connect Academy má Elon Musk, zakladatel společnosti Tesla, potenciál stát se prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění překročí hranici jednoho bilionu dolarů. Tento milník by znamenal dosud nevídaný úspěch v oblasti individuálního bohatství a symbolizoval by významné posílení vlivu jednotlivce v globální ekonomice, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro trhy a distribuci bohatství. Předpokládá se, že tohoto historického milníku dosáhne do roku 2027.
Muskovo bohatství zaznamenalo v posledních letech neobyčejně dynamický růst, který byl poháněn několika klíčovými faktory. Z hodnoty 28,5 miliardy dolarů na začátku roku 2020 vzrostlo jeho jmění na 167 miliard dolarů na konci téhož roku, přičemž hlavním důvodem byl prudký nárůst hodnoty akcií Tesly v důsledku rostoucího zájmu o elektromobilitu a úspěchu společnosti na globálním trhu. V září 2024 byl jeho čistý majetek odhadován na přibližně 265 miliard dolarů podle Bloomberg Billionaires Index.
Hlavním faktorem tohoto růstu je dramatické zvýšení hodnoty akcií Tesly, zejména během pandemie Covid-19. Cena akcií vzrostla z přibližně 30 dolarů za kus v lednu 2020 na téměř 300 dolarů v průběhu jednoho roku.
James Pethokoukis, analytik z American Enterprise Institute, tento fenomén komentuje slovy: "Nejbohatší Američané, jako Elon Musk nebo Jeff Bezos, dosáhli svého bohatství zakládáním a neustálým rozvíjením společností, které poskytují významnou hodnotu spotřebitelům. Tesla například přináší inovace v oblasti elektromobilů a energetiky, zatímco Amazon revolučním způsobem změnil maloobchodní sektor a logistiku, čímž usnadnil přístup k širokému spektru produktů."
Statistické údaje ukazují, že nejbohatší 1 % Američanů vlastní téměř 50 % všech amerických akcií, zatímco nejchudších 50 % populace drží pouze asi 1 % z celkového akciového majetku. V roce 2022 vlastnilo přibližně 58 % amerických domácností nějakou formu akcií, ať už přímo či nepřímo.
John Sabelhaus z Brookings Institution zdůrazňuje, že nerovnost v bohatství je silně ovlivněna cenami různých druhů aktiv, přičemž akciový trh zde hraje zásadní roli.
Debata o příčinách rostoucí nerovnosti se rovněž týká daňové politiky. Konkrétně se jedná o snižování daňové zátěže pro vysokopříjmové skupiny a omezování progresivního zdanění, což umožňuje nejbohatším jednotlivcům a korporacím minimalizovat své daňové povinnosti. Tyto změny přispívají k prohlubování nerovnosti, neboť zatěžují většinu populace relativně vyššími daňovými sazbami. Zatímco někteří zastávají názor, že vysoké příjmy nejbohatších jsou zasloužené, jiní upozorňují na mezery v daňovém systému, které vedou k nerovným podmínkám. Sabelhaus poukazuje na skutečnost, že změny v daňové politice za posledních 25 let výrazně ztížily efektivní zdanění bohatých.
Na rozdíl od běžných zaměstnanců, jejichž příjmy jsou zcela transparentní a podléhají jasnému zdanění, ultrabohatí jednotlivci často využívají složité kompenzační balíčky a jiné formy odměn, které jim umožňují minimalizovat svou daňovou zátěž.
