Musk již začátkem dubna koupil v Twitteru zhruba devítiprocentní podíl a následně projevil zájem o převzetí celého podniku. Nyní správní rada společnosti Muskovu nabídku na převzetí za 44 miliard dolarů (zhruba bilion Kč) přijala. Transakci musí ještě odsouhlasit regulátoři a akcionáři, kteří by měli za každou akcii dostat 54,20 dolaru v hotovosti.
Akcie Twitteru po oznámení dohody posílily o téměř 5,7 procenta a uzavřely obchodování na 51,70 dolaru. Po dokončení transakce ale budou akcie Twitteru staženy z veřejného obchodování.
„Svoboda projevu je základem fungující demokracie a twitter je digitální náměstí, na kterém se diskutuje o zásadních věcech pro budoucnost lidstva,“ uvedl Musk v oznámení transakce s tím, že Twitter má podle něj obrovský potenciál. Podle Muska je nutné, aby byl Twitter převeden do soukromého vlastnictví, aby se mohl rozvíjet a stal se skutečnou platformou pro svobodné vyjadřování.
Populismus, žaloby a pokuty
Musk dodnes vyčítá americké Komisi pro kontrolu cenných papírů (SEC) čtyřicetimilionovou pokutu, kterou musel on a jeho společnost Tesla zaplatit kvůli jeho tweetu z roku 2018, v němž naznačil, že by mohl Teslu stáhnout z veřejného obchodování. Nyní čelí hromadné žalobě, že při investici do Twitteru porušil pravidlo SEC, které ukládá, že investor musí nejpozději do deseti dnů zveřejnit, že získal víc než pětiprocentní podíl v jakékoli společnosti.
Představenstvo Twitteru ho zase popudilo tím, že 15. dubna zavedlo tzv. „kapsli s jedem“, která mu znesnadní život, pokud by zvýšil svůj podíl v Twitteru nad patnáct procent. Musk zareagoval zveřejněním rychloprůzkumu, v němž se údajně drtivá většina jeho sledujících vyslovila pro to, aby o stažení Twitteru z veřejného obchodování rozhodli akcionáři, a nikoli představenstvo firmy. Nenechal si také ujít rýpnutí, jak málo akcií Twitteru drží členové představenstva.
Pro mnohé je problematická také představa, že Elon Musk ovládne jeden z nejmocnějších komunikačních kanálů, navíc v době, kdy se dá spousta peněz vydělat nebo prodělat na „akciích s příběhem“, tedy na takových, které se hojně propírají na fórech typu Twitteru.
Musk si samozřejmě velmi dobře uvědomuje, jakou moc má taková platforma. Žádný jiný generální ředitel není na Twitteru tak přítomen jako on. Má armádu 82,6 milionu sledujících a spousta z nich mu pomáhá šířit dál tweety propagující Teslu, čímž dělají z Twitteru hlavní marketingové oddělení společnosti s tržní valuací přesahující bilion dolarů. Minulý týden oznámila Tesla rekordní prodeje za první čtvrtletí roku a jde od úspěchu k úspěchu. A Twitter jejímu růstu napomáhá.
Nemusí to být ale jen Muskův twitterový fanklub, kdo ochotně šíří příběh úspěchu Tesly. David Kirsch z Ekonomické fakulty Roberta H. Smithe na Marylandské univerzitě tvrdí, že až 23 procent všech zpráv na Twitteru obsahujících hashtag #tsla mezi lety 2010 a 2020 – dohromady 36 tisíc tweetů – generovali takzvaní „fanboti“ čili proteslovské algoritmy. Kirschovo zjištění se stále ještě nezávisle ověřuje a také nenabízí srovnání s činností fanbotů ostatních firem ve stejném období.
Ale rozšířené využívání fanbotů by svědčilo o tom, že Twitter slouží jako ještě větší megafon korporátní propagandy, než jsme si dosud mysleli.
S využitím článku The Economist: Musk a Twitter? Nejbohatší muž světa si nebezpečně zahrává s pravidly kapitalismu
