Zájem velkých technologických společností o jadernou energii žene akcie firem, jež vyvíjejí malé modulární reaktory, na nová maxima.
Zájem velkých technologických společností o jadernou energii žene akcie firem, jež vyvíjejí malé modulární reaktory, na nová maxima.
Do Kyjeva se vydala výprava venture kapitálových investorů. Na konferenci Invest in Bravery se setkala s ukrajinskými startupisty, navštívila místa zničená válkou a rovněž podstoupila trénink s neziskovou organizací Sabre.
Do Kyjeva se vydala výprava venture kapitálových investorů. Na konferenci Invest in Bravery se setkala s ukrajinskými startupisty, navštívila místa zničená válkou a rovněž podstoupila trénink s neziskovou organizací Sabre.
Původně to byl kravaťák, kterého zajímaly hlavně akcie a finance. Pak ale začal chápat, že peníze a majetek jsou dvě odlišné věci. I proto se nakonec našel v bitcoinu. „Je decentralizovaný a svobodný. Má úplně jinou povahu než všechno, co jsem kdysi znal. A to mě zaujalo,“ říká Štěpán Uherík, finanční ředitel české společnosti SatoshiLabs.
Původně to byl kravaťák, kterého zajímaly hlavně akcie a finance. Pak ale začal chápat, že peníze a majetek jsou dvě odlišné věci. I proto se nakonec našel v bitcoinu. „Je decentralizovaný a svobodný. Má úplně jinou povahu než všechno, co jsem kdysi znal. A to mě zaujalo,“ říká Štěpán Uherík, finanční ředitel české společnosti SatoshiLabs.
Vědět, kdy otevřít stavidla naplno a kdy už se začít krotit, to je velké umění makra. V Česku mistra oboru aby jeden pohledal.
Jak začíná svítat naděje, že se křivka nově infikovaných začíná „oplošťovat“, začíná zároveň narůstat povědomí, jak mimořádně velké budou fiskální dopady. Týdeník The Economist ve svém otvíráku připomíná, že americký federální deficit dosáhne letos 15 procent HDP. V Německu se počítá s podobným nárůstem zadluženosti veřejného sektoru a ve skupině 22 vyspělých zemí by měl letos podle MMF překročit hranici 120 procent HDP.
V Česku ve skutečnosti málokdo věří, že by se podařilo udržet deficit někde kolem 300 miliard korun – nikdo neví, jak hluboko ekonomika klesne. Zatím jsou k dispozici údaje o platbách kartami, které naznačují pokles po zavedení uzávěr kolem 20 procent. Zprávy z průmyslu jsou mizerné a to, jak moc mizerné, záleží na tom, na který obor se díváte. Dodávka likvidity vázne, hausnumerům navzdory.
Počítáno úplně přes palec, při dvacetiprocentním poklesu nás každý další den omezení stojí přes tři miliardy korun. Otevírat ekonomiku chytře, tedy na základě přesvědčivých a dobře analyzovaných dat, může stát možná miliardu měsíčně, ale to je veřejná investice, která má neuvěřitelně vysokou návratnost – porovnejte si to s tím odhadem, o kolik české hospodářství měsíčně chřadne a co je v sázce.
Buďme optimisté a předpokládejme, že nakonec se budou dělat správné věci správně, firmám se na platbách eráru uleví a dostanou se i k čerstvým penězům na rozjezd. Předpokládejme, že je správný odhad MMF pro Česko, tedy -6,5 procenta letos, vystřídaný růstem o 7,5 procenta. Kéž by to vyšlo, protože to by mohlo také znamenat, že nárůst vládního dluhu by se mohlo podařit docela rychle stabilizovat.
Jak to? Úplně stejně, jak se to podařilo v předchozích pěti letech. Fígl spočívá v tom, že při úrokových sazbách (výnos desetiletého českého dluhopisu je cca 1,24 procenta), které zůstanou doufejme hluboko pod nominálním růstem HDP (reálných 7,5 procenta krát dvouprocentní inflace), si můžete dovolit i nějaký ten rozpočtový schodek a dluh v poměru k HDP se dá docela rychle stabilizovat.
Jasně, že to závisí na vícero předpokladech. Za prvé, koronavir nám dá pokoj. Za druhé, letos se nebude šetřit, ale naopak utrácet a na daních ulevovat. Za třetí, totéž se podaří ve zbytku světa. Za čtvrté, v příštím roce vláda odolá pokušení utrácet jak o život.
Vědět, kdy otevřít stavidla naplno, a kdy už se začít krotit, to je velké umění makra, a v Česku mistra oboru aby jeden pohledal.
