Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Diplomatický boj o finále Eura: Londýn, Budapešť, nebo Řím?

Finále evropského fotbalového šampionátu ve Wembley je v ohrožení. Alternativu nabízí Budapešť, Řím a Berlín.

Diplomatický boj o finále Eura: Londýn, Budapešť, nebo Řím?
ilustrační foto | Profimedia.cz

Evropská fotbalová federace UEFA už před devíti lety rozhodla, že se Euro 2020 bude při příležitosti 60. výročí turnaje konat v několika zemích po celém kontinentu místo tradičního modelu s jednou až dvěma pořadatelskými zeměmi. O rok odložený turnaj se nakonec hraje v jedenácti městech v Evropě (a v ázerbájdžánském Baku).

Už tehdy kritizovaný model v dnešní covidové době přináší další problémy. Aktuálně se nejvíc řeší pořadatelství finálového duelu. Ten se má podle plánu – společně s oběma semifinálovými duely – odehrát v londýnském Wembley. Británie však poslední dobou eviduje zhoršení epidemiologické situace, kvůli prudkému nárůstu indické koronavirové varianty delta oddálil kabinet Borise Johnsona plánované rozvolnění o měsíc.

Zásadním požadavkem UEFA na pořádání finálových bojů je bezproblémový přílet 2500 čelných představitelů a partnerů asociace. V současné chvíli by ale v Británii museli podstoupit karanténu. Johnson a jeho ministři teď čelí dilematu. Pokud pravidla pro tuto situaci neuvolní, riskují, že Londýn přijde o pořadatelství posledních tří duelů Eura, na které se místní fanoušci tak těšili – i s vidinou toho, že by se boje o medaile mohly týkat i domácí Anglie. Na druhé straně by to však zřejmě způsobilo tvrdou kritiku z řad zveřejnosti. Zvlášť v době, kdy miliony Britů nemohou trávit dovolenou v zahraničí.

Johnson se snaží situaci řešit a stále si stojí za tím, že Londýn finálové boje hostit bude. Navíc s navýšenou kapacitou až pro 65 tisíc lidí. Šanci ale už cítí ostatní pořadatelská města.

Záložním plánem UEFA má být Budapešť, což je celkem logická varianta. Největším plusem jsou plně otevřené stadiony. Premiér země Viktor Orbán se v posledních měsících snažil nechat naočkovat co nejvíc Maďarů, aby před diváky mohla proběhnout už poslední kola tamní nejvyšší ligy, a hlavně utkání na Euru. Svůj účel to splnilo, na stadionu Puskás Aréna panuje bouřlivá atmosféra, která pomohla podceňované maďarské reprezentaci uhrát remízu s úřadujícími světovými šampiony z Francie.

Právě k tomu duelu se ale váže i kontroverze, která nakonec může Budapešť připravit o možnost hostit ta nejdůležitější utkání na šampionátu. Během souboje s Francií totiž měl být rasisticky urážen Francouz Kylian Mbappé a nenávistným projevům měl čelit i jeho spoluhráč Karim Benzema. Při úvodním střetnutí s Portugalskem zase měli maďarští fanoušci vyvěsit transparenty urážející LGBT komunitu. Maďarsko už kvůli tomu čelí vyšetřování ze strany etické komise UEFA.

A tak do hry vstoupil italský premiér Mario Draghi. Na společné tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou potvrdil, že by se mu přesunutí finálových bojů do Říma zamlouvalo. Dokonce je v tomto ohledu proaktivní. „Ano, budu pracovat na tom, aby se konaly v zemi, kde počet nakažených koronavirem není na vzestupu.“ Zatímco v Británii přibylo v pondělí přes 10 tisíc nových případů, Itálie jich eviduje jen 495. Draghiho motivaci zřejmě ještě posilují skvělé výkony a výsledky italské reprezentace, která momentálně patří mezi největší favority turnaje a je reálné, že by se semifinále a případně i finále mohlo týkat právě i jí.

Ve hře je ještě přesunutí posledních tří duelů do Mnichova. „Vždycky budeme rádi, pokud získáme pořadatelství dalšího utkání,“ prohlásil premiér Bavorska Markus Söder.