Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Díky, Róberte

Předseda přísahy Šlachta už podruhé sundal premiéra z křesla. Jen to letos nebyl Nečas, ale Babiš.

Přísaha Róberta Šlachty šla do voleb s heslem „Jdeme zastavit rozkrádání této země“. A uspěla. I když se strana nedostala do Sněmovny, svou dějinnou roli splnila vrchovatě. V součtu přes 251 tisíc hlasů, což tvořilo 4,68 procenta ze všech odevzdaných, způsobilo propad potenciálních koaličních partnerů Andreje Babiše, kteří se nedostali do Sněmovny, a v důsledku Přísaha oslabila i ANO samotné.

Kdyby nebylo Šlachty a hlasy připadly třeba ČSSD, měla by strana Jana Hamáčka nějakých osmnáct poslanců. Andreji Babišovi by se vláda sestavovala daleko jednodušeji než nyní a byl by zřejmě znovu premiérem. Jenže to je „kdyby“.

Realita je taková, že Róbert Šlachta příchodem svého hnutí způsobil pád Andreje Babiše, místo aby mu pomohl. Taková to mohla být hezká „protikorupční“ dvojka. Šlachta ale Babiše okradl, stejně jako obral ČSSD (a možná i KSČM). Vlastně se mu tak už podruhé povedlo sundat z křesla premiéra. Jen poprvé, v roce 2013, měl na sobě ještě policejní uniformu a ve Strakově akademii seděl Petr Nečas. Ironií osudu je, že osm let poté bude mít Česko díky Šlachtovi znovu premiéra z ODS.

Předseda Přísahy zjevně nemůže být spokojený. Nestal se hrdým béčkem ANO a nebude se podílet na chodu země. Všichni ostatní, kteří pochopili heslo o stopce pro rozkrádání země trochu jinak, spokojení být mohou.

Voliči prahnoucí po síle a pořádku, kteří nepreferují liberální pojetí demokracie, se při letošních volbách chytili do vlastní pasti. Protože se spasitelů, kteří se jim podbízejí, našlo mnoho, a přitom mezi sebou z principu nedokážou spolupracovat v rámci jednoho uskupení, propadlo zhruba milion hlasů. Róbert Šlachta k tomu přispěl přibližně čtvrtinou celkového počtu hlasů. 

Bude zajímavé sledovat, jestli tento elektorát dokáže do příštích voleb někdo uchopit. Česko vlastně těmito volbami začalo hledat Babiše II. A to je varování.