V poslední době se množí varování představitelů zemí NATO, že Rusko bude v následujících letech pokračovat v expanzivní politice a je potřeba se i na tyto černé scénáře dlouhodobě připravovat. Na agresivní choutky ruského diktátora Vladimira Putina upozornil rumunský generál a šéf armády Gheorghiță Vlad v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. Země je přitom už dvacet let členem Severoatlantické aliance.

Vlad zdůraznil, že rumunská armáda není připravena se v současném stavu potenciálnímu útoku bránit. Dodal, že je potřeba tuto hrozbu brát velmi vážně. „Ruská federace se stala problémem pro světový řád a pro demokracii,“ prohlásil nejvyšší představitel rumunské armády s poukazem, že Kreml vnímá válku na Ukrajině jako konflikt ze Západem.

I proto musí být obyvatelé celé Evropské unie připraveni na možnost, že se válka z Ukrajiny rozšíří dále na západ. V případě Rumunska hrozí, že se Putin – čistě teoreticky – po obsazení Ukrajiny vydá jižním směrem a přes Moldavsko – kde už má spojence v Podněstří – napadne i Rumunsko. „Jsem přesvědčen, že politika prezidenta Putina bude v blízké budoucnosti eskalovat,“ varoval.

Upozornil, že balkánská země není připravena například na možné útoky bezpilotních letounů. Navrhuje také zavedení dobrovolného základního vojenského výcviku pro muže a ženy do 35 let, aby se zvýšila bojeschopnost populace.

Náčelník generálního štábu rumunské armády rozšířil pomyslný seznam vojenských nebo politických těžkých vah zemí NATO, které varují před potenciálním nebezpečím přicházejícím z Východu, připomenul americký Newsweek.

Také šéf generálního štábu britské armády, generál Patrick Sanders, vyjádřil obavy z možnosti rozšíření konfliktu mezi Ruskem a členskými zeměmi NATO. A vyzval britské úřady, aby připravily plány na možnou mobilizaci mužů ve Spojeném království, pokud by se válka z Ukrajiny přelila i do dalších evropských zemí. Na ostrovech jeho prohlášení vyvolalo paniku.

Ve stejném duchu loni hovořil i šéf generálního štábu české armády Karel Řehka. Možnost vojenské konfrontace mezi Ruskem a zeměmi NATO zmínil rovněž německý ministr obrany Boris Pistorius, který prosazuje, aby se v Německu obnovila branná povinnost.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před několika dny označil NATO za hrozbu pro Rusko. Reagoval na na rozsáhlé cvičení Severoatlantické aliance, které začalo na konci ledna a potrvá až do května. Celkově se jej zúčastní devadesát tisíc vojáků a jedná se o největší vojenské manévry Aliance od konce studené války.

„Samozřejmě, že je NATO pro nás hrozbou. Neustále přijímáme vhodná opatření, abychom se s tím vypořádali,“ vzkázal západním zemím Peskov. V ruské státní televizi pravidelně zaznívá názor moderátorů, vojenských analytiků i politiků, že by mělo Rusko preventivně zaútočit na země Severoatlantické aliance, protože dodávají zbraně na Ukrajinu.