Místo medúz plavou v moři jednorázové roušky a rukavice. Takový obrázek panuje podle francouzské neziskové organizace Opération Mer Propre na Azurovém pobřeží ve Středozemním moři. Dá se proto očekávat, že znečištění takzvaným covid odpadem bude stoupat, a to nejen v této lokalitě, ale celosvětově. Jen ve Francii byly během pandemie použity dvě miliardy roušek dovezených z Číny.
„Plast není řešením, který nás má ochránit před koronavirem,“ varuje Joffrey Peltier z Opération Mer Propre. Ochránci přírody apelují na veřejnost, aby nepoužívala jednorázové roušky ani rukavice. Lidé mají více spoléhat na častější mytí rukou a textilní roušky, jež se dají vyprat a nevyhazují se do koše, respektive do odpadu, kterým se mohou dostat až do moře.
Miliony tun plastů končí v oceánech
Mořským organismům nyní ve větší míře hrozí, že roušky nebo rukavice sežerou a posléze dojde k jejich úhynu. Už před vypuknutím šíření wuchanské chřipky Organizace spojených národů varovala, že ročně skončí v mořích 13 milionů tun plastového odpadu. Ve Středozemním moři to je 570 tisíc tun ročně, což odpovídá 33 800 kusům PET lahví vyhozených každou minutu. A tato čísla budou v tomto roce pravděpodobně značně růst.
Roušky obsahují například polypropylen, jež se rozloží až za 450 let. „Jednorázové roušky jsou časovanou bombou vzhledem k jejich trvalému dopadu na životní prostředí a na naši planetu,“ postěžoval si politik z jižní Francie Éric Pauget francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Vyzval jej, aby učinil kroky proti dopadům používání jednorázových roušek na přírodu.
Nárůst plastů v mořích potvrdila také organizace OceansAsia z Honkongu. Na neobydlených ostrovech Soko mořské vlny vyplavují desítky roušek na pláže. „A to je na neobydleném ostrově prakticky uprostřed ničeho,“ podivil se Gary Stokes z OceansAsia. „Od té doby, co se začaly ve společnosti nosit roušky, jsou vidět důsledky na plážích,“ dodal.
Stokes míní, že se část odpadků do moře dostane i kvůli větru ze skládek na pevnině. Roušky jsou pak nebezpečné pro mořské živočichy podobně jako plastové pytlíky a brčka, jejichž používání je v některých zemích zakázané. V rámci EU se nesmí prodávat jednorázové plasty od příštího roku.
Například delfíni a drobní kytovci sviňuchy považují plovoucí ústenky za potravu. „Neustále je nacházíme mrtvé vyplavené na plážích. Pouze čekáme na to, až nám pitva potvrdí, že pozřeli roušku. Je to nevyhnutelné,“ přiznal Stokes.
Návrat jednorázových kelímků
Že pandemie zhatila plány na snižování používání plastů ve společnosti, kritizuje více než stovka vědců z 18 různých zemí. Kavárenské řetězce z hygienických důvodů opět ve velké míře používají jednorázové kelímky na kávu a odmítají připravovat nápoje do přinesených hrnků.
Biologové, epidemiologové a virologové přitom zdůraznili, že to není nutné. Omyvatelné nádoby nezvyšují riziko přenosu covidu-19. Bojovníci proti používání jednorázových plastů navíc obviňují výrobce, že současnou situaci hodlají využít k tomu, aby zabránili zákazu tohoto druhu zboží.
„Doufám, že vyjdeme z krize covidu-19 s větším odhodláním řešit problémy související s používáním plastů,“ přeje si signatářka výzvy Charlotte Williamsová, profesorka chemie na Oxfordské univerzitě. Lidé by měli omezit jejich používání i v době, kdy probíhá epidemie nebo následná ekonomická krize, doufá.
Vědci upozorňují na to, že se virus šíří především kapénkami vzduchem, nikoliv kontaktem s plastovými povrchy. Nádoby, jež se opakovaně používají, stačí umýt horkou vodou a mýdlem.
Nina Schranková z britské pobočky Greenpeace si postěžovala, že poslední měsíce společnost natolik vykolejily, že odhodlání mnoha lidí snižovat „plastovou stopu“ vzalo za své. Ve Spojeném království se navíc diskutuje o možnosti, že se zákaz jednorázových plastů kvůli obavám z další vlny pandemie odloží na rok 2022.
