Partneři olympiády řeší, jak skloubit prodeje a svědomí
Od dob her v Pekingu v roce 2008 se čínská domácí a zahraniční politika významně posunula. Zatímco tehdy se snažila působit jako pragmatický dobrý soused s rozdílnou cestou k ekonomickému úspěchu, v uplynulém desetiletí došlo k určitému „rebrandingu“. Současný mediální obraz Číny už tak přívětivý není.
Definuje jej hlavně potlačení protestů v Hongkongu, stupňující se teror vůči Ujgurům i jiným menšinám, případně rétorické výboje vůči Tchaj-wanu. Čínské politbyro tak v souvislosti s olympiádou staví demokratické země do ožehavé pozice. Zatímco sportovní reprezentace se účastnit budou, mnohé vlády plánují letošní hry bojkotovat.
Reklama v Číně, nebo reklamovat Čínu?
Sponzoři si však žádného podobného názorového kočkopsa dovolit nemohou a uvědomují si, že v rámci svého byznysu extrémně riskují. Strčení hlavy do písku a působení na olympiádě může značkám jako Airbnb, Coca-Cola, Samsung, Toyota či Visa velmi rychle zlomit vaz v rámci dlouhodobě budované pověsti a odsát nemalou část tradičních zákazníků. Kritika režimu jim naopak uzavře dveře na druhý největší trh světa a přinese silné politické tlaky podkopávající jejich ekonomiku.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot