Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Peking zvyšuje výdaje na podporu ekonomických investic. Jestli to bez zvýšené domácí spotřeby dává smysl, je druhá věc.
Čínská centrální banka a ministerstvo financí připravily plány na vydání dlouhodobých dluhopisů v hodnotě 140 miliard dolarů. První prodej má začít v pátek. Podle dvou zdrojů listu Financial Times požádala čínská centrální banka makléře o radu ohledně stanovení ceny při prodeji první várky státních dluhopisů.
Vláda oznámila plány na prodej dluhopisů během výročního zasedání zákonodárného sboru země v březnu. Má v plánu podpořit investice v kritických oblastech a „posílit ekonomickou dynamiku“ ve druhém čtvrtletí. Čínská ekonomika trpí vleklou krizí trhu s nemovitostmi, která sráží i ostatní sektory.
„Prodej dluhopisů je součástí úsilí o podporu projektů nezbytných pro modernizaci ekonomiky,“ uvedl v polovině dubna na veřejném brífinku Liu Su-še, zástupce vedoucího vládní komise pro rozvoj a reformy. „Jsou to všechno projekty, které jsou již dlouho zamýšleny, ale dosud nebyly realizovány, a vyžadují podporu na centrální úrovni,“ doplnil
Prodej přichází poté, co se čínské regionální banky v prvním čtvrtletí letošního roku vrhly na dlouhodobé státní dluhopisy – čímž snížily náklady na vládní půjčky na rekordní minimum. Banky tím hledaly útočiště před nepředvídatelnými pohyby čínských akciových a nemovitostních trhů.
Podobné dlouhodobé dluhopisy Čína prodávala i v roce 2020, kdy získala zhruba bilion jüanů ve snaze zvládnout koronavirovou pandemii a podpořit investice do infrastruktury. Očekává se, že tentokrát prodávané dluhopisy budou mít ještě delší splatnost, což má být způsob, jak financovat dlouhodobé projekty a zároveň zmírnit dluhovou zátěž místních vlád.
Nové dluhopisy se od běžných státních dluhopisů liší tím, že získané peníze jsou určeny na cílené účely. Po prodeji v roce 1998 za účelem rekapitalizace státních bank a v roce 2007 za účelem zřízení státního investičního fondu se jedná o čtvrté kolo emise speciálních státních dluhopisů.
Očekává se, že prodeje rozhýbají trh s čínskými dluhopisy s delší splatností. Investoři měli v minulosti sklon držet je až do doby splatnosti.
Čína se zároveň snaží odklonit od růstového modelu, který je poháněn investicemi do nemovitostí a infrastruktury, což způsobilo, že dluhy místních samospráv astronomicky narostly.
Prodej dluhopisů „přichází v době, která je pro Čínu klíčová pro přetvoření struktury dluhu“, uvedl Jameson Zuo, ředitel společnosti CSPI Credit Rating Co se sídlem v Hongkongu. Mluvil o strategii Pekingu, která nyní využívá více půjček centrální vlády a zároveň se snaží vypořádat se spoustou dluhů, které nadělaly místní samosprávy.
„V porovnání s globálním standardem má Čína stále značný prostor, potenciálně biliony jüanů v emisích dluhopisů v příštích pěti až deseti letech, aby umožnila centrální vládě investice navýšit,“ dodal Zuo.
V následujících letech se očekává vydávání dalších dlouhodobých dluhopisů na posílení důležitých oblastí, jako je potravinová bezpečnost, energetika a výrobní dodavatelský řetězec, uvedl letos premiér Li Čchiang.
Podle dvou osob, které obdržely žádosti centrální banky o konzultaci ceny dluhopisů, bude první várka nových dluhopisů, které budou vydány, v objemu 80 až 100 miliard jüanů. Většina z nich bude mít třicetiletou splatnost, ale budou existovat až padesátileté dluhopisy, uvedli.
Výnosy čínských 30letých dluhopisů, které se pohybují inverzně k cenám, se po prudkém poklesu z více než tří procent v loňském roce ustálily na úrovni přibližně 2,5 až 2,6 procenta. To je nejnižší úroveň za poslední desetiletí.
Nadcházející emise dluhopisů pomůže uspokojit poptávku a pravděpodobně podpoří cíl centrální banky mírně zvýšit výnosy dlouhodobých dluhopisů, uvedl Ming Ming, hlavní ekonom společnosti Citic Securities.
Centrální banka v dubnu naznačila, že ve vhodnou dobu zváží také nákup těchto dluhopisů na sekundárním trhu, což jí „umožní lepší kontrolu nad mezibankovními sazbami“, uvedl Či Siao-ťia, vedoucí asijského výzkumu v Crédit Agricole.
Či uvedl, že investoři „by se již měli plně připravit na zvýšení nabídky státních dluhopisů od konce druhého kvartálu“. Čínské politbyro, nejvyšší rozhodovací orgán Pekingu, koncem dubna uvedlo, že takový prodej by měl začít „co nejdříve“, aby vláda měla možnost financovat pobídky a zvýšit tak domácí poptávku.
To je dnes nesmírně citlivé téma. V Číně i mimo ni panuje mezi ekonomy názor, že země by si mohla zajistit další období silného růstu, kdyby dokázala zvýšit spotřebu vlastních občanů. Prezident Si také přijal některá jednorázová opatření na podporu spotřeby, aby pokles domácí poptávky vyrovnal.
Si se však vyhnul radikálnějším opatřením, jako jsou peněžní transfery přímo spotřebitelům nebo hlubší ekonomické reformy. Jeho nejnovější kampaní je místo toho uvolnění „nových kvalitních výrobních sil“ – více investic do špičkové výroby, jako jsou elektromobily, odvětví zelené energie a umělá inteligence.
Důvody absence radikálnějších opatření v oblasti spotřeby sahají podle analytiků od potřeby rychle generovat růst pumpováním státních prostředků – tentokrát do výroby – až po hlubší potíže s reformou ekonomiky, která se stala závislou na státem řízených investicích.
Bez zvýšené poptávky mohou investice do výroby vyznít naprázdno. „Výchozí strategií musí být nakonec spotřeba – nemá smysl vyrábět všechny ty věci, když je nikdo nebude kupovat,“ řekl listu Financial Times Michael Pettis, vedoucí pracovník Carnegie Endowment v Pekingu.
