Vodní tok, který je dlouhý přes čtyři tisíce kilometrů a pramení v Tibetu, je zásadním zdrojem vody pro několik asijských zemí. Čína nyní oznámila, že snižuje průtok na polovinu, protože napouští svou vodní přehradu. Thajsko si ale postěžovalo, že toto opatření oznámil mocný soused pozdě.
Ke snížení průtoku došlo před koncem roku 2020, Čína ale informovala o svém kroku o několik dní později. Navíc to bylo až po upozornění monitorovacího systému, který finančně podporují Spojené státy. Peking loni v říjnu souhlasil s tím, že bude sdílet data se systémem Mekong River Commission (MRC), kterou zřídily státy Thajsko, Laos, Kambodža a Vietnam. Přímo je na průtoku závislých 66 milionů lidí, hlavně rybářů a zemědělců.
Snižujeme na polovinu
Čína se zpožděním oznámila, že z důvodu napouštění přehrady Ťing-chung s hydroelektrárnou o výkonu 1750 MW sníží průtok mezi 5. a 24. lednem z 1900 kubíků za vteřinu na tisíc metrů krychlových, tedy o 47 procent. Komunistický režim to odůvodnil údržbou a nutností zajistit dostatek elektřiny.
Země dále po proudu se obávají také toho, že k obnovení původního průtoku v desáté největší řece světa nemusí po slíbeném lednovém termínu dojít. Čína totiž neupřesnila, jakým tempem jej bude od 25. ledna zvyšovat na předešlou hodnotu. MRC varovala, že hladina řeky klesne o 1,2 metru, což znemožní na mnoha místech říční dopravu i rybaření. Takto výrazný pokles hladiny v době, kdy to není obvyklé, způsobí, že dojde k úhynu velké části populace ryb, které ve veletoku žijí.
Monitorovací systém, který používá data ze satelitů, sleduje hladiny vodních nádrží na horním toku. Jen v Číně jich je 11 a další se stavějí. V současnosti mají dohromady instalovaný výkon 21 310 MW.
Peníze z Ameriky
Systém je finančně podporován americkým ministerstvem zahraničí a patří k dalším důkazům vyostřených vztahů mezi oběma globálními supervelmocemi. Peking kritiku odmítá, podle něj přehrady na čínském území nijak neohrožují další země na dolním toku.
Monitorovací systém přehrad na asijské řece je provozován neziskovou organizací Stimsonovo centrum se sídlem ve Washingtonu. Podporuje projekty, jež zvyšují bezpečnost ve světě. K poklesu vodní hladiny o více než metr došlo už v týdnu mezi 28. prosincem a 3. lednem na třech kontrolních stanovištích v zemích jižně od čínské hranice. „Čína neposkytla žádné oznámení k náhlému a neobvyklému snížení hladiny, které bude mít dopad na rybolov a zemědělství,“ uvedl think-tank.
Čínský neohlášený manévr negativně ovlivňuje i dvě přehrady v Laosu, kde byl zaznamenán rekordně nízký stav vody. Negativní vliv má i na kambodžské jezero Tonlésap, protože sezona dešťů byla extrémně krátká. Jezero v posledních letech stále více vysychá. Zůstává ale zásadním zdrojem ryb pro miliony Kambodžanů.
Přiznání po nátlaku
Ředitel programu pro jihovýchodní Asii ve Stimsonově centru Brian Eyler varoval, že čínské chování zásadním způsobem ohrožuje ekologické systémy v okolí řeky. „Omezení průtoku není vítané. Je pro toto roční období neobvyklé a narušuje přirozený cyklus vodních poměrů na Mekongu,“ zdůraznil.
Eyler nicméně uvítal, že Čína alespoň se zpožděním přiznala, že průtok výrazně omezila. Bylo to po 12 hodinách, kdy na pokles hladiny na dolním toku organizace veřejně upozornila. K přiznání čínských úřadů došlo fakticky na nátlak zahraničních aktérů.
Čína je delší dobu kritizována za to, že na horním toku Mekongu vybudovala systém 11 přehrad s hydroelektrárnami. V dalších zemích to vede k častějším suchům. Na některých místech řeka vysychá úplně. K problémům už dochází dvě dekády, od té doby, co byla v roce 1995 postavena první z přehrad. Peking naopak kaskádu přehrad chválí s tím, že zamezuje záplavám na dolním toku řeky.
K podobným sporům mezi státy dochází i v Africe v případě toku Nilu. Obří projekt přehrady na Modrém Nilu rozděluje Egypt, Súdán a Etiopii. Posledně jmenovaná země už deset let staví na svém území obří Velkou přehradu etiopského znovuzrození. Betonová hráz bude 145 metrů vysoká a téměř dva kilometry dlouhá.
Pro Etiopii se stane největším zdrojem výroby elektřiny o výkonu 6000 MW. Datum dokončení je stanoveno na rok 2022. Egypt je závislý na vodě z Nilu z 97 procent, a proto se obává, že napouštění a následný provoz vodního díla způsobí na dolním toku řeky obrovské problémy.