Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Čína v pondělí vypustila první baterii satelitů pro obří konstelaci, která má konkurovat internetové síti Starlink americké společnosti SpaceX. Soutěž o obsazení nižších oběžných drah Země má i vojenské konsekvence a může ovlivnit rovnováhu sil mezi válčícími zeměmi.
Start, který vedla společnost Shanghai Spacecom Satellite Technology (SSST), se uskutečnil ve středisku Tchaj-Jüan, jednom z hlavních čínských středisek pro vypouštění družic a raket, které se nachází v severní provincii Šan-si.
Vypuštění satelitů je podle informací agentury Reuters součástí plánu společnosti SSST, jenž nese v překladu název „Konstelace tisíce plachet“, případně je známý i pod označením „G60 Starlink“. Zahájen byl v roce 2023 a jeho cílem je vybudování sítě více než 15 tisíc družic na nízké oběžné dráze Země. Tato dráha se rozprostírá ve výšce pouhých 300 až 2000 kilometrů od zemského povrchu a satelity, které po ní obíhají, tak mohou mít trochu jiné parametry. Výsledkem pak je, že jsou levnější a poskytují efektivnější přenos než družice na vyšších oběžných drahách.
Starlink má ve Spojených státech zatím zhruba 1,3 milionu uživatelů, přičemž do svého systému, který je největší svého druhu, plánuje přidat další desítky tisíc satelitů. Což má bez samozřejmě nejen komerční, ale i bezpečnostní důsledky. I proto čínští výzkumníci z Lidové osvobozenecké armády (PLA) v uplynulých dvou letech studovali nasazení Starlinku ve válce na Ukrajině a opakovaně varovali před riziky, která představují pro Čínu, pokud by se země ocitla ve vojenském konfliktu se Spojenými státy.
V lednovém článku zveřejněném v tiskovém orgánu PLA, z nějž agentura Reuters cituje, bylo nasazení Starlinku dokonce označeno za „vážnou hrozbu pro bezpečnost vesmírných prostředků různých zemí“. Čína tak doufá, že s plánem Konstelace tisíce plachet zvládne překonat náskok společnosti SpaceX. Celkově počítá s vypuštěním 108 družic v letošním roce a 648 družic do konce roku 2025. Do roku 2027 pak plánuje zajistit globální pokrytí a do roku 2030 nakonec dosáhnout cíle 15 tisíc rozmístěných družic.
