Rekordům v měsíčních deficitech státního rozpočtu se už ani moc nedivíme, ale těch 200 miliard korun ke konci dubna je opravdu dost šokujících. A ministr Stanjura i přes povinný optimismus už začal vzhlížet k úspornému balíčku připravovanému vládou, jehož některé prvky by mohly zabrat už letos. Ještě minulý měsíc sliboval, že se vše srovná, až přijdou dividendy a první platby windfall tax. Jejich zpoždění je však zcela očekávané a nemělo by nás vyvádět z míry.
Navíc bychom měli brát v potaz i to, že loni v prvních měsících roku platilo rozpočtové provizorium, takže srovnávací základna vůči loňskému polovičnímu deficitu je poněkud nižší. Jenže problém je hlubší a zřejmě vážnější.
Kromě windfall daně, kde bude výnos zjevně o nějakých čtyřicet miliard nižší, dochází k výpadkům i u dalších daní. Nějak nesype DPH a také spotřební daně, kde stále platí o korunu padesát snížená sazba na motorová paliva. Ale nevybírá se ani tabáková daň, u níž svou práci zřejmě odvádějí nákupní cesty do Polska, kde jsou cigarety opravdu výrazně levnější, a trafiky v pohraničí krachují.
Penzijní balvan
Vážnější je ale zřejmě problém ve výdajích, které rostou zatím podle očekávání, ale zato neuvěřitelným tempem téměř 27 procent meziročně. Jistě, ministerstvo financí má pravdu v tom, že nám na začátek roku spadly čtrnáctimilionové platby za státní protiinflační dluhopisy, a letos navíc běží dobře investice, kde by na dopravní stavby v druhé polovině roku měl fond dopravní infrastruktury čerpat půjčku mimo rozpočet a snížit tak nároky na státní kasu.
Jenže balvan na krku v podobě penzijního systému chce svoje a za čtyři měsíce vyčerpal o maličko více než třetinu celoročního přídělu, a to ještě spolkne nerozpočtovaných patnáct miliard na červnové valorizace. A další dávky rovněž polykají miliardy. Čekají také další významné platby na nákupy pro obranu, které jsou letos vyšší téměř o 24 miliard, a množství dalších, menších položek.
Loňská krátkozrakost
Ukazuje se tak, jak krátkozraké bylo loňské navyšování výdajů na platy učitelů či výchovné k penzím ve chvíli, kdy napjatá rozpočtová situace musela být každému zřejmá. Stejně jako nemoudré podřezávání výdajů, třeba u zvyšování limitu pro platby DPH.
Nyní jsme v situaci, kdy je dodržení schváleného schodku rozpočtu ve výši 295 miliard korun dost nepravděpodobné, čekáme na dohodu koalice nad konsolidačním balíčkem o rozsahu sedmdesáti miliard, ale dál se zvyšují výdaje. Zákonem jsme garantovali 130 procent průměrné mzdy učitelům, dvě procenta HDP na zbrojení a další nápady, jako navýšení rodičovské či sousedské hlídání, jsou některými koaličními stranami dál mohutně tlačeny zcela mimo rozpočtovou realitu.
Premiér Fiala minulý týden publikoval na webu Forum 24 svůj trochu ublížený komentář, kde se vymezuje vůči kritice za neřešení fiskální konsolidace s tím, že vláda si je vědoma důležitosti tohoto úkolu a splní ho stejně důsledně jako jiné. Nicméně prý nejsou vládou sebevrahů a chtějí být v příštích volbách zvoleni.
K tomu ale musí přesvědčit ty, kdo je volili naposledy, že svůj slib rozpočtové odpovědnosti opravdu splní. Zatím na to netrpělivě čekají a z dosavadního konání jsou dost rozpačití.