Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

ČEZ v koronavirovém kvartálu

Útlum ekonomiky a přecenění zahraničních dceřiných firem způsobily výrazný pokles ziskovosti Skupiny ČEZ.

ČEZ v koronavirovém kvartálu
ČEZ | Tomáš Turek týdeník HROT

Ta dvě čtvrtletí se liší jako den a noc. Zatímco v prvním kvartále Skupina ČEZ zaznamenala nárůst čistého zisku o 43 procent na 14,2 miliardy korun, druhý přinesl zisk už jen ve výši 0,5 miliardy korun. V loňském druhém čtvrtletí byl přitom sedminásobný – 3,5 miliardy korun. Letos se nahromadily negativní zprávy – a většina z nich souvisí s epidemií koronaviru.

Útlum ekonomiky v souvislosti s opatřeními proti šíření wuchanské nákazy totiž vedl ve druhém čtvrtletí k poklesu spotřeby elektřiny (měřeno na zásobovacím území ČEZ Distribuce) o 10,9 procenta. Spotřebu snižovaly hlavně průmyslové podniky. ČEZ musel přebytek elektřiny prodávat na spotovém trhu, často se ztrátou. Případně musel omezovat provoz elektráren, zejména uhelných.

Jak dále týdeníku Hrot řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák, koronavirová krize si vyžádala  přecenění hodnoty některých dceřiných společností v zahraničí. Tento mimořádný zásah srazil zisk za druhý kvartál o 1,9 miliardy korun. Konkrétně došlo ke snížení účetní hodnoty větrných elektráren v Rumunsku o 798 milionů korun, bulharské rozvodné sítě o 685 milionů a polské uhelné elektrárny Chorzów o 433 milionů korun.

 

V součtu za celé první pololetí přitom výsledky Skupiny ČEZ nevypadají vůbec špatně. Čistý zisk z pohledu akcionářů narostl o osm procent na 14,44 miliardy korun, tržby narostly o šest procent na 106,3 miliardy korun. Vedení společnosti tak mohlo zlepšit výhled hospodaření na celý letošní rok: aktuální odhad počítá s čistým ziskem v rozmezí 21 až 23 miliard korun (bez mimořádných vlivů). Dopad koronavirové krize na výsledky Skupiny ČEZ nebude podle Martina Nováka tak vysoký, jak se původně očekávalo.

Na zveřejněné výsledky kladně reagovala i burza, akcie ČEZ v úterý v dopoledních hodinách posílily o 1,8 procenta na 476 korun za kus.