Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Bulharští šíbři na ČEZ nezbohatnou

Odstavená elektrárna Varna, kterou ČEZ prodal před třemi lety, se zlatým dolem pro „bulharského Rittiga“ Ahmeda Dogana nestane.

Bulharští šíbři na ČEZ nezbohatnou
Elektrárna Varna | ČEZ

Ještě před pár týdny to vypadalo na pěknou ostudu pro státem kontrolovaný ČEZ. Odstavená uhelná elektrárna Varna, kterou ČEZ prodal na konci roku 2017 za necelých 50 milionů eur, skončila v majetku místního šíbra Ahmeda Dogana. Bývalý předseda Hnutí za práva a svobody reprezentující zájmy turecké menšiny je známý jako „transakční člověk“ s talentem bohatnout na citlivém pomezí politiky a byznysu.

Zatímco ČEZ musel černouhelnou elektrárnu TEC Varna v závěru roku 2014 odstavit kvůli ztrátovému provozu, nový lokální vlastník si uměl poradit. Kupujícím byl formálně logistický podnik SIGDA, v němž o pár měsíců později Dogan koupil 70procentní podíl. Již v květnu 2018 začala elektrárna dodávat bulharské přenosové soustavě služby takzvané studené rezervy. Jenže vrtkavá přízeň státu vydržela jen něco přes dva roky, během nichž elektrárna inkasovala zhruba 25 milionů eur.

Na konci minulého týdne bulharské Národní shromáždění prohlasovalo poměrem 105 ku 12 hlasům opatření, podle kterého budou moci službu studené rezervy pro elektrizační soustavu poskytovat pouze státem ovládané podniky. Tedy hlavně státní firma vlastnící hnědouhelnou elektrárnu Marica Iztok-2. Proti návrhu ostře protestovalo Hnutí za práva a svobody, v němž Dogan stále zastává post čestného předsedy. Zástupce vládní strany GERB Valentin Nikolov drze přiznal, že se jednalo o politické rozhodnutí.

Bulharsko vedené premiérem Bojkem Borisovem (GERB) se netěší dobré pověst mezi zahraničními investory, ať už s ohledem na korupci, klientelismus či nepředvídatelné až pochybné zásahy státních orgánů. Mnozí z nich – vedle Skupiny ČEZ třeba E.ON, Société Générale, Telenor či Modern Times Group – se z této balkánské země stáhli nebo právě stahují. 

Není to však jednoduché, jak se přesvědčili i šéfové Skupiny ČEZ. Ta se už dva a půl roku snaží marně prodat společnosti podnikající v oboru dodávek elektřiny a provozování rozvodné sítě v západní části Bulharska. Jak se loni ukázalo, první vybraný kupec Inercom byl jen prázdná schránka bez peněz. Druhý – firemní holding Eurohold – sice financování sehnal, ale transakci z nejasných příčin zarazil bulharský antimonopolní úřad.