V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Odstavená elektrárna Varna, kterou ČEZ prodal před třemi lety, se zlatým dolem pro „bulharského Rittiga“ Ahmeda Dogana nestane.
Ještě před pár týdny to vypadalo na pěknou ostudu pro státem kontrolovaný ČEZ. Odstavená uhelná elektrárna Varna, kterou ČEZ prodal na konci roku 2017 za necelých 50 milionů eur, skončila v majetku místního šíbra Ahmeda Dogana. Bývalý předseda Hnutí za práva a svobody reprezentující zájmy turecké menšiny je známý jako „transakční člověk“ s talentem bohatnout na citlivém pomezí politiky a byznysu.
Zatímco ČEZ musel černouhelnou elektrárnu TEC Varna v závěru roku 2014 odstavit kvůli ztrátovému provozu, nový lokální vlastník si uměl poradit. Kupujícím byl formálně logistický podnik SIGDA, v němž o pár měsíců později Dogan koupil 70procentní podíl. Již v květnu 2018 začala elektrárna dodávat bulharské přenosové soustavě služby takzvané studené rezervy. Jenže vrtkavá přízeň státu vydržela jen něco přes dva roky, během nichž elektrárna inkasovala zhruba 25 milionů eur.
Na konci minulého týdne bulharské Národní shromáždění prohlasovalo poměrem 105 ku 12 hlasům opatření, podle kterého budou moci službu studené rezervy pro elektrizační soustavu poskytovat pouze státem ovládané podniky. Tedy hlavně státní firma vlastnící hnědouhelnou elektrárnu Marica Iztok-2. Proti návrhu ostře protestovalo Hnutí za práva a svobody, v němž Dogan stále zastává post čestného předsedy. Zástupce vládní strany GERB Valentin Nikolov drze přiznal, že se jednalo o politické rozhodnutí.
Bulharsko vedené premiérem Bojkem Borisovem (GERB) se netěší dobré pověst mezi zahraničními investory, ať už s ohledem na korupci, klientelismus či nepředvídatelné až pochybné zásahy státních orgánů. Mnozí z nich – vedle Skupiny ČEZ třeba E.ON, Société Générale, Telenor či Modern Times Group – se z této balkánské země stáhli nebo právě stahují.
Není to však jednoduché, jak se přesvědčili i šéfové Skupiny ČEZ. Ta se už dva a půl roku snaží marně prodat společnosti podnikající v oboru dodávek elektřiny a provozování rozvodné sítě v západní části Bulharska. Jak se loni ukázalo, první vybraný kupec Inercom byl jen prázdná schránka bez peněz. Druhý – firemní holding Eurohold – sice financování sehnal, ale transakci z nejasných příčin zarazil bulharský antimonopolní úřad.
