Tabáková daň se zasekla. Státu vypadly příjmy z cigaret nakoupených cizinci. Prodeje zahřívaného tabáku s výrazně nižší spotřební daní navíc vzrostly za rok o třicet procent
Popelníky před hospodami a kancelářskými budovami poslední dobou zaplňují nejen obvyklé cigaretové vajgly, ale stále vyšší měrou i použité náplně zahřívaného tabáku Heets či Neo. Takzvanými produkty redukujícími riziko si chtějí tabákové koncerny zajistit existenci i v době upadající popularity kouření a zpřísňující se regulace. Zahřívaný tabák dnes už tvoří přes deset procent tabákového trhu a podle údajů ministerstva financí vzrostlo množství odebraných nálepek (kolků) na zahřívané tabákové produkty meziročně o třicet procent.
„Část nárůstu odběrů tvoří jak noví kuřáci, tak lidé, kteří přecházejí k zahřívanému tabáku z klasických cigaret,“ uvádí Šimon Blecha z oddělení komunikace ministerstva. Pozitivní zpráva ze zdravotního hlediska je však špatnou zprávou pro státní kasu. A také další trendy nasvědčují tomu, že dříve spolehlivá mašina na peníze v podobě spotřební daně z tabáku se zadrhla a je otázkou, zda se ještě rozjede.
Názorně to ukazují data o plnění státního rozpočtu za loňský rok zveřejněná počátkem ledna ministerstvem financí. Stát na spotřební dani z tabákových výrobků vybral celkem 55,2 miliardy korun, což je o 3,3 miliardy méně než loni. Jenže tabákový odvod se loni stejně jako letos zvyšoval, a stát tak očekával, že ve skutečnosti vybere 67 miliard. Celkové minus je tedy více než desetimiliardové. Jak upozorňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, inkaso se vrátilo na úroveň roku 2017, tedy před zvýšením spotřební daně z tabáku v letech 2018, 2020 a 2021. Výrazné zdražení kuřiva tedy státní kase nic nepřineslo.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot