Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Výsledek české ekonomiky za třetí čtvrtletí je horší, než ekonomové čekali. Kvůli propadu HDP už tento čtvrtek nejspíš můžeme čekat snížení úroků centrální bankou.
Očekával se mírný růst, přinejhorším stagnace. Česká ekonomika místo toho ve třetím čtvrtletí oproti předešlému kvartálu o 0,3 procenta klesla. Meziroční propad HDP činil podle dnešních předběžných údajů České národní banky (ČNB) 0,6 procenta. Pokud se hospodářství nezmátoří ani na konci roku, Česko spadne do recese.
Tuzemské ekonomice tak reálně hrozí, že podobně jako během finanční a hospodářské krize po roce 2008 projde recesí s takzvaným dvojitým dnem. Stejně tak se zdá nevyhnutelné, že i v celoročních statistikách roku 2023 bude v kolonce „růst HDP“ zapsáno číslo se záporným znaménkem.
Obzvláště tristní se jeví stav ekonomiky při pohledu do zahraničí. Česko kvůli stagnaci zůstává už poslední evropskou zemí, která se dosud nedokázala vrátit na předpandemickou úroveň.
Co stálo za chabým výkonem hospodářství? Ze statistik vyplývá, že největší vliv na propad HDP měla velmi slabá spotřeba domácností. Jinými slovy, lidé vystrašení vysokou inflací a úsporným balíčkem vlády utáhli kohouty utrácení a šetří na horší časy. Důvodem je hlavně nejistota ohledně toho, kolik během letošní zimy zaplatí za teplo a další energie.
Vliv mělo i to, že lidé kvůli inflaci měli méně peněz na utrácení. „Nárůst kompenzací zaměstnanců ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší v Evropě. Mohou zde však hrát roli i další efekty, například nákupy domácností v zahraničí či přechod do šedé ekonomiky,“ vysvětluje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Česku však nepomohl ani vývoj v zahraničí, především v sousedním Německu. Tamní ekonomika rovněž není ve formě a ve třetím kvartálu očekává propad HDP, což silně exportní české hospodářství poškozuje. S přehnaným optimismem přitom Berlín nehledí ani na zbytek roku. A to pro nás není dobrá zpráva
Výsledky dnes zveřejněné statistiky jsou nejenom horší než očekávání většiny ekonomů, ekonomika zaostala i za prognózami ČNB.
„ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna čekala pro letošní třetí čtvrtletí mezikvartální růst HDP o 0,7 procenta a meziroční růst o 0,3 procenta, skutečný výkon ekonomiky byl tedy výrazně slabší,“ upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
Právě realita rozcházející se s prognózou, jež je pro bankovní radu vodítkem při určování měnové politiky, s největší pravděpodobností bude mít rozhodující vliv na výsledky jednání bankovní rady ČNB tento čtvrtek. Zatímco dosud se o snižování sazeb mluvilo opatrně, nyní ekonomové prakticky nepochybují, že k němu dojde.
„Centrální banka ve čtvrtek rozhodne o nastavení sazeb a zároveň vydá svou aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Z té bude velmi pravděpodobně vyplývat mnohem nižší růst české ekonomiky, než jaký očekávala v létě. Společně s klesající inflací je to hlavní důvod, proč by se bankovní rada mohla rozhodnout uvolnit měnovou politiku již na nadcházejícím zasedání,“ myslí si analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Podle dalších ekonomů už prakticky není řeč o tom, zda, ale o kolik sazby klesnou. „Čtvrteční snížení úrokových sazeb je tím pádem ‚na beton‘, už zbývá jen uvidět, jestli o jeden, či o dva stupínky. (Nebo rovnou o tři.),“ napsal na sociální síť X hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
Podnikatelé ale nečekají pomoc jen od ČNB. Například Svaz průmyslu a obchodu žádá také zásah vlády. „Stav české ekonomiky dokládá, že více než kdy jindy je nutné zavést prorůstová opatření od zlepšení podnikatelského prostředí a výrazného zjednodušení povolovacích procesů až po efektivní podporu klíčového byznysu, například zatraktivněním daňových odpočtů na výzkum a vývoj,“ navrhuje hlavní ekonom svazu Bohuslav Čížek.
