Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Česko má vysokou publikační aktivitu v pokročilých materiálech a nanotechnologiích. Naopak na umělou inteligenci se zaměřuje méně, než zahraniční země. Vyplývá to ze studie Technologického centra Akademie věd.
Studie dává do souvislostí identifikované technologické trendy, nově vznikající technologie a výzkumný potenciál České republiky. Zároveň poukazuje na směry, kde má Česko zkušenosti a kapacity ve výzkumu, kterými je strategické se zabývat.
Studie identifikuje takzvané Key enabling Technologies (KET – klíčové umožňující technologie), což jsou průřezové technologie založené na pokročilých znalostech přinášející vysokou přidanou hodnotu do nových výrobků a služeb v různých oblastech. Studie porovnává publikační a patentovou aktivitu KETs v Česku a v zahraničí. Analyzuje projekty, které dostaly veřejnou podporu, a to, na kterých technologiích spolupracovaly výzkumné organizace s podniky - vše pak mezinárodně porovnává.
KETs se staly osou jednoho z pilířů evropského rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014-2020) a postupně přispěly k formování nových trendů v pokročilých výrobních procesech nazývaných také Průmysl 4.0.
Rozsáhlá zpráva obsahuje přehled technologií, které jsou nyní v hledáčku výzkumu. Studie poukazuje na průsečíky, kde má Česko zkušenosti. Které směry výzkumu jsou podle autorů pro Česko strategicky výhodné? Jsou buďto tradiční, nebo na ně má země kapacitu a zároveň jsou žádané a v kurzu.
V pokročilých materiálech a nanotechnologiích je publikační aktivita v Česku ze všech KETs nejvyšší. Také patentová aktivita je vysoká a zastoupení patentových přihlášek je v celkovém počtu vyšší než ve vzorku zahraničních zemí.
V České republice existuje značný potenciál pro vědu a výzkum v oblasti kombinace pokročilých materiálů a nanotechnologií. Je tady totiž tradičně rozvinutá oblast materiálových a chemických věd. Pokud se dají dohromady aktuální technologické trendy a rozvinuté větve výzkumu v Česku, perspektivní oblastí je výzkum tenkých vrstev a povlaků. Také výzkum zaměřený na oblast bio-materiálů a materiálů šetrných k životnímu prostředí přispěje k dlouhodobé udržitelnosti výroby a zlepšení prostředí kolem nás. Velká příležitost se nabízí v propojení na biotechnologie. Perspektivní může být i využití environmentálních materiálů v některých oblastech energetiky, jako je například akumulace energie.
Výsledky výše naznačeného výzkumu budou základem pro přelomové inovace, protože Česká republika už nyní potenciál má. Avšak významnou roli v dosažení tohoto potenciálu bude hrát i rozvinutá spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky.
Struktura české ekonomiky a související silné výzkumné zázemí v oblasti strojírenství dává značný potenciál pro výzkum pokročilých výrobních technologií založených na automatizaci a robotizaci výroby.
Další perspektivní oblastí je výzkum nástrojů pro efektivní analýzu a využívání dat produkovaných během výrobních procesů. Také může být strategické zaměřit se na pokročilou analytiku využívající algoritmy umělé inteligence.
Ve studii se hovoří především o průmyslových a medicínských biotechnologiích. I když je počet publikací v biotechnologiích vysoký, jejich zastoupení je nízké ve srovnání se světem. Počet českých článků zaměřených na biotechnologie navíc mírně klesá a jejich zastoupení v národních publikačních výstupech se snižuje. Počet patentových přihlášek zaměřených na biotechnologie je ale i tak poměrně vysoký a jejich zastoupení v celkovém počtu patentových přihlášek je větší než v evropských zemích.
Čreská republika má dobré předpoklady pro podchycení trendů jak v oblasti biotechnologií, tak v oblasti lékařských a přírodních věd. Velmi dobré by bylo, kdyby se výzkum zaměřil na technologie, které jsou environmentálně šetrné a snižují negativní dopady výroby lidské činnosti na životní prostředí.
Další perspektivní oblastí biotechnologického výzkumu je genomika a genová terapie. Neméně zajímavou oblastí je pro Česko využívání nanomateriálů a nanotechnologií v biotechnologiích a medicíně. V tomto smyslu je pro Česko výhodou pokročilý výzkum v lékařských a přírodních vědách a zároveň v oblasti nanomateriálů a nanotechnologií.
Domácí výzkum se zatím na problematiku umělé inteligence zaměřuje méně než v zahraničí. Také patentová aktivita je v mezinárodním srovnání nízká. Nízký počet patentových přihlášek souvisí i s tím, že přibližně tři čtvrtiny patentových přihlášek je přihlašováno podniky se sídlem v zahraničí. Z analýzy rovněž vyplynulo, že nové znalosti, na jejichž vzniku se podíleli pracovníci z České republiky, jsou ve značné míře využívány v zahraničních podnicích.
V těchto souvislostech je významnou příležitostí výzkum nových metod, postupů a nástrojů využívaných v umělé inteligenci, jako je například strojové učení, neuronové sítě, fuzzy logika, hluboké učení a další. V souvislosti s tradiční robotizací mají potenciál i algoritmy a programové nástroje pro zpracování a analýzu informací, podporu rozhodování, počítačové vidění, rozpoznání a podobně. Vhodné podmínky jsou výzkum algoritmů a nástrojů využívajících prvky umělé inteligence pro pokročilou analýzu velkých dat (data-mining). Perspektivní oblastí je i využití umělé inteligence ve zdravotnictví.
V České republice existuje značný potenciál pro další rozvoj v této oblasti, což vytváří předpoklady pro zachycení klíčových trendů v této technologické oblasti. Značný potenciál do budoucna má výzkum optických zdrojů světla, zejména laserů. V Česku je unikátní výzkumná infrastruktura, na které se podílejí výzkumné týmy s mezinárodní reputací.
Příležitost výzkumu do budoucna představují i pokročilé displeje a technologie pro zobrazování, které najdou uplatnění v řadě oborů. Z hlediska odvětvové struktury hospodářství je v Česku značný prostor pro nasazení fotonických prvků a systémů, včetně pokročilých zobrazovacích technologií ve výrobních procesech.
Domácí výzkum se na oblast digitální bezpečnosti a propojenosti zatím zaměřuje poněkud méně, neboť zastoupení publikací zaměřených na tuto oblast je v mezinárodním srovnání méně než třetinové. Výzkum v České republice by se měl zaměřit na nástroje umožňující včas identifikovat kybernetické hrozby a odpovídajícím způsobem na ně efektivně reagovat a eliminovat je.
V souvislosti s rozvojem a využíváním digitálních služeb je významnou příležitostí i firemní IT infrastruktury, datových center, datových úložišť a cloudových aplikací. Příležitostí je například vývoj integrovaných online služeb pro interakci občanů s veřejnou správou provozovaných na otevřených platformách. S tím souvisí i vývoj aplikací pro participativní rozhodování na základě online konzultací se zástupci občanské společnosti.
Článek vyšel na portálu Vědavýzkum.cz.
