Setrvalý pokles. Česko v žebříčku vysokých škol z rozvíjejících se ekonomik nevyniká
Postavení českých vysokých škol se v žebříčku zemí s rozvíjející se ekonomikou rok od roku zhoršuje. Letos se sice několik škol posunulo o pár pozic dopředu, jiné však naopak výrazně klesly.
ilustrační foto | Profimedia.cz
Česká republika má v aktuálním žebříčku THE Emerging Economies University Rankings hned 18 zástupců, což je o jednu školu více než loni, tudíž nejvíce za celou dobu sledování. Vlivem zvyšujícího se počtu zahrnutých škol však české univerzity ztrácejí své pozice. Ještě v roce 2018 bylo v přehledu sice jen 13 českých institucí, ale 7 se jich vešlo mezi prvních dvě stě. V roce 2021 se do první „dvoustovky“ vešly, stejně jako minulý rok, pouze tři české vysoké školy, a to Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci.
Pořadí českých univerzit je v nejrůznějších žebříčcích v posledních letech víceméně podobné a meziroční posuny jednotlivých institucí o několik příček o ničem zásadním nevypovídají. Mohou však dlouhodobé trendy vypovědět něco o českém vysokoškolském systému jako celku?
Například Univerzita Karlova si letos, oproti loňskému roku, polepšila o dvě místa. Nyní tedy zaujímá celkově 64. místo. To je však proti předchozím rokům stále nízká pozice, když vezmeme v potaz, že v roce 2019 byla 53. a v roce 2017 dokonce 39.
Univerzita Palackého v Olomouci letos předčila Masarykovu univerzitu. Umístila se na 141. místě, což je oproti loňsku posun o čtyři místa dopředu. Za poslední dva roky má tak Univerzita Palackého v Olomouci na žebříčku vzrůstající tendenci.
Zato Masarykova univerzita klesla oproti minulému ročníku o 24 příček a zaujímá tak 160. místo. V roce 2019 přitom obsadila místo 106., rok předtím jí patřilo dokonce 83. místo.
Mezi 250. až 300. místem pak najdeme České vysoké učení technické v Praze, Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích a Českou zemědělskou univerzitu v Praze.
V rozmezí 301.-400. místa se umístily čtyři české školy, konkrétně Vysoké učení technické v Brně, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ostravská univerzita, a také Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Zbytek českých univerzit obsadil 401.-500. místo.
Za zhoršujícím se postavením českých vysokých škol do jisté míry stojí rostoucí počet institucí v žebříčku. Letos to bylo rekordních 606 vysokých škol, což je o téměř 80 více, než se přihlásilo minulý rok. Pro porovnání, v roce v roce 2017 jich bylo jen 300. Nabízí se však také otázka, zda český vysokoškolský sektor nezaostává jako celek za některými jinými rozvíjejícími se ekonomikami.
Žebříčku vévodí čínské univerzity
Z tradičních lídrů žebříčku svou pozici posiluje snad jen ten největší – Čína. Ta letos obsadila sedm pozic v první desítce. Z více než 600 hodnocených univerzit se Čína umístila na 91 místech, přičemž na prvním místě se celkově umístila již potřetí Tsinghua University. Druhou nejvíce zastoupenou zemí v žebříčku s 63 univerzitami je Indie. Institucím z Ruska, Tchaj-wanu a Jižní Afriky se také podařilo zůstat v první desítce.
Čína však není jedinou zemí, která se rychle zlepšuje. Velký pokrok za poslední da roky udělala i Malajsie, již výše zmíněná Indie nebo Egypt.
Analýza žebříčku THE Emerging Economies University Rankings 2021 odhalila, že největší zlepšení za poslední rok zaznamenaly instituce v kategorii „secondary emerging“. Z 258 institucí v této skupině, které byly zahrnuty do srovnání v letech 2020 a 2021, si 55 procent zlepšilo nebo udrželo své předchozí pozice v žebříčku. Lídrem je hlavně Čína a Pákistán.
Za povšimnutí letos stojí univerzity ze 48 zemí, které jsou klasifikovány jako rozvíjející se ekonomiky. Do nich patří například Brazílie, která má mezi prvními dvěma sty místy celkem osm škol, včetně Univerzity São Paulo, která zaujímá celkově slušné 13. místo. Další vysoký počet škol v první dvoustovce má Indie (17), Tchaj-wan (16) nebo Turecko (8). Opakem zemí, jako je Tchaj-wan, Indie nebo Čína, je například Mexiko, které se v posledních dvou letech zhoršilo.
