Česká ekonomika 2020: na toboganu do prázdného bazénu
Covidem a vládní ignorancí rozvrácené služby mohou zásadně ohrozit oživení ekonomiky v letošním roce.
Bilancování loňského roku u lidí zabývajících se byznysem a ekonomikou nepřináší zrovna velké usebrání. Skoro by se dalo říct, že doby, kdy naše země trpěla „blbou náladou“, jsou jen rozněžnělou vzpomínkou. Covidový rok 2020 byl nejtěžší zkouškou, jakou tuzemská ekonomika ve své třicetileté historii návratu ke kapitalismu prožila.
Ale popravdě řečeno, každý, kdo má paměť v kondici, ví, že před rokem byl příchod horších časů i bez čínské chřipky jasnější než hvězda betlémská. Po několikaletém boomu to nakonec nebylo nic, co by kohokoli překvapovalo. Tedy kromě vlády, které jaksi přestaly vycházet opakované nečekaně dobré výsledky rozpočtového hospodaření tažené astronomickým růstem mezd.
Ekonomika zpomalovala celý rok 2019 – z mezikvartálního růstu 0,6 procenta v prvním čtvrtletí hezky plynule po desetince na 0,3 ve čtvrtletí posledním. Celoročně to dalo ještě hezký růst 2,4 procenta, ale nebylo na obzoru nic, co by zpomalování zastavilo, či dokonce obrátilo v růst. I když státní instituce byly poměrně optimistické a například ČNB ve své první Zprávě o inflaci, schvalované na konci ledna, 2020 předpovídala na konec roku zrychlení pod vlivem oživení zahraniční poptávky a návrat k tříprocentnímu vzestupu.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot