Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Češi závislí na pilulkách

Přibývá Čechů, kteří užívají psychoaktivní léky a vytvořili si na nich závislost

Češi závislí na pilulkách
ilustrační foto | Shutterstock.com

Psychoaktivní léky, které zklidňují a navozují spánek, problémově užívá 1,35 milionu Čechů. Jde o lidi, kteří berou větší dávky, než je doporučeno, případně lék vůbec užívat nemají. Podle odborníků si tím Česká republika zadělává na pořádný problém.

To, že Češi propadli lékům, které slouží ke zklidnění a jež jsou souhrnně označovány jako z-léky, uveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve své Zprávě o problematickém užívání psychoaktivních léků. Vyplývá z ní, že sedativa (sloužící ke zklidnění) a hypnotika (napomáhající k usnutí) užívá problémově 1,1 milionu Čechů. Opioidní analgetika (k utišení bolesti) pak problémově užívá na 550 tisíc Čechů. Samotné problémové užití vládní středisko definuje jako „užití léku s lékařským předpisem nebo bez něj. Avšak zjevně mimo přijaté lékařské postupy nebo pokyny. To znamená za rekreačním účelem kvůli opojným účinkům léčby nebo v rámci samoléčby, kdy rizika a problémy spojené s užitím převažují nad jeho přínosy.“

Češi si jednoduše dopřávají větší dávky léku, než jaké jim předepíše lékař. A v případě, kdy pacient lék od lékaře předepsaný ani nedostal, si naordinuje samoléčbu a obstará si jej mezi přáteli, případně na internetu. Jenže podle odborníků jde o velmi rizikové chování, jež může člověka v konečném důsledku nevratně poškodit. „Problematické užívání léku může být příčinou mnoha zdravotních poruch a negativních sociálních dopadů na uživatele i jejich okolí. Kromě výskytu možných nežádoucích účinků je typickým dopadem také vznik závislosti,“ říká Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Mezi nejčastější zdravotní obtíže při závislosti na z-lécích patří úzkost, vnitřní chvění či třes, tělesné napětí, svalové bolesti, bolesti hlavy, slabost, únava, nevýkonnost a pokles nálady. Objevují se také fyzické příznaky, jako je bolest břicha, neuralgie (bodavá, pálivá a často silná bolest způsobená podrážděným nebo poškozeným nervem), parestézie (nepříjemný pocit brnění, píchání, svědění či pálení kůže) či tachykardie (zrychlení srdeční frekvence).

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit