Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Malý Owen Monroe se narodil s těžce poškozeným srdcem. Před dvěma lety mu lékaři nefunkční části nahradili. Nová – dosud nevyzkoušená – metoda je podle nich mnohem výhodnější než kompletní transplantace srdce.
První operace svého druhu, a hned velký úspěch. Teprve sedmnáct dní starý Owen Monroe podstoupil roku 2022 transplantaci několika částí srdce. Po takřka dvou letech jsou lékaři nadšeni: orgán roste bez komplikací spolu s malým pacientem. Ten má díky tomu naději prožít plnohodnotný život.
„Tohle může změnit svět,“ psala americká média v dubnu 2022. Čerstvě narozený Owen Monroe tehdy podstoupil náročnou transplantaci. Chlapec měl smůlu, že se narodil s vrozenou srdeční vadou odborně zvanou truncus arteriosus.
Ta je poměrně vzácná: v celých USA se s ní narodí zhruba 250 dětí ročně. Choroba spočívá v tom, že ze srdce vychází jen jedna velká arterie, což znamená, že od sebe není oddělena aorta s plicnicí. Srdce kvůli tomu není dostatečně okysličováno, a pokud nedojde k chirurgickému zákroku, pak takto postižený jedinec velmi brzy zemře.
Až do roku 2022 měli lékaři dvě hlavní možnosti léčby. Ta první spočívala v transplantaci celého srdce od dárce. Druhá v částečné transplantaci, kdy dítěti byla voperována jen část srdce – zmrazená tkáň ze srdcí mrtvých jedinců. Ani jedna z metod nebyla ideální.
V případě úplné transplantace musely děti celoživotně užívat velká množství léků, protože tělo mělo jinak tendenci s tkání, která mu nebyla vlastní, bojovat. Imunosupresiva však potlačila nejen imunitní reakce, kterými tělo bojovalo proti novému srdci, ale také ty, které jsou nutné pro zvládnutí případných infekcí či rakoviny.
V případě využití zmrazené části srdeční tkáně se pak musela složitá a riziková operace jednou začas opakovat. I přes veškerou snahu lékařů se však zhruba polovina pacientů nedožila dvaceti let věku.
Americký lékař Joseph W. Turek, primář dětské kardiochirurgie v Duke Children’s Hospital & Health Center Durham v Severní Karolíně, proto s týmem vyvinul jinou metodu. Ta využije jen část živé tkáně ze srdce jiného pacienta.
Lékaři konkrétně do Owenova těla integrovali tepny a chlopně z dárcova těla v naději, že částečná transplantace alespoň zčásti oklame imunitní systém. Tyto transplantáty pocházely z jiného žijícího dítěte, které potřebovalo úplnou transplantaci srdce; jeho původní srdce však mělo chlopně a tepny, které fungovaly naprosto bezchybně.
Novorozený Owen byl vůbec prvním pacientem na světě, kterému byly transplantovány právě pouze tyto části srdce. Do té doby byla metoda úspěšně odzkoušena jen na selatech, protože prasata mají podobnou srdeční anatomii jako lidé.
„Mnoho jsme si od toho slibovali. O tom, že tento způsob léčby je pro člověka přirozenější, svědčí množství léků, které pacientovi následně předepisujeme. Oproti transplantaci celého srdce jsme asi na čtvrtině množství medikamentů potlačujících autoimunitní reakci,“ vysvětlil Turek.
Důvodem je skutečnost, že tělo s takto poupraveným srdcem bojuje méně než s kompletně transplantovaným. Nyní, jak píší lékaři v článku pro odborný časopis Journal of the American Medical Association (JAMA), se dokonce ukazuje, že srdce roste spolu s pacientem. „Prokázal se adaptivní růst tkáně s pozitivním efektem na proudění v krevním oběhu,“ píší zdravotníci. Owenovo srdce za více než rok narostlo z velikosti jahody do velikosti meruňky, sděluje web ScienceAlert.
A co je důležité, spolu se srdcem rostla i příslušná darovaná tkáň. Jinak řečeno, lékaři opravené srdce funguje přesně tak, jak má.
Co to pro Owena – ale vlastně pro všechny děti s touto srdeční vadou – znamená? Že k podobné operaci se může časem přistoupit i v jiných zemích, kde zdravotnictví disponuje potřebnou technikou a kvalitními kardiochirurgy. Malý Owen by se tak prý mohl stát prvním z mnoha.
„Částečná transplantace srdce může zlepšit léčbu novorozenců s neopravitelnou dysfunkcí srdeční chlopně,“ píší lékaři. Owenovi by prý mělo srdce časem dorůst do běžné velikosti dospělého a vydržet by podle očekávání zdravotníků mělo po celý život.
