Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
0

Tykačova skupina Sev.en GI koupila dvě ocelárny Celsa v Británii a Skandinávii

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.

Celý článek
0

Bobři útočí z výšky. Ukrajinské drony zaskočily Kreml

Dalekonosné ukrajinské drony, kterým se přezdívá Bobři, umějí zasáhnout cíle vzdálené až tisíc kilometrů. Opakované útoky na Moskvu ukazují, že dokážou překonat i ruskou protivzdušnou obranu.

Bobři útočí z výšky. Ukrajinské drony zaskočily Kreml
Útok bezpilotního letounu na Kreml, fotomontáž | Shutterstock.com

Opakované útoky na Moskvu v posledních dnech a týdnech ukazují, že Ukrajinci dokážou zasáhnout centrum moci Putinova Ruska. I když jsou následky útoků ve srovnání s ruským dlouhodobým bombardováním téměř nicotné (většinou se jedná o vysypaná skla budov), přinesly pochopitelně do Kremlu nervozitu, že je Kyjev vůbec schopen hlavní město Ruska zasáhnout. Obě znepřátelená hlavní města jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou 750 kilometrů. 

I proto se mezi vojenskými experty množí otázky, jak vypadá zbraň, kterou ukrajinská armáda využívá k útokům v hloubi ruského týlu. Má se jednat o takzvaný kamikadze dron, který nese označení Bobr

Ukrajina se explicitně k útokům nepřihlásila, z vyjádření politiků a zástupců vojenské rozvědky je pravděpodobné, že drony jsou vypouštěny z ukrajinského území. Prezident Volodymyr Zelenskyj navíc zdůraznil, že přenesení války na území Ruska je „nevyhnutelný, přirozený a naprosto spravedlivý proces“. 

Ze zachycených záběrů dronů se dá odvodit, že je Bobr v podstatě velmi podobný íránským dronům Šáhid, které masivně používá Rusko při útocích na ukrajinská města a přístavy. Uvedl to vojenský analytik Justin Bronk z londýnského think-tanku Royal United Services Institute. 

Rozpětí křídel je ale o něco větší, řekl pro americký Newsweek. Ukrajinský dalekonosný dron má poměrně malý benzinový motor a dolet přesahující tisíc kilometrů, dodal. 

Charakteristický kachní tvar

Britský odborník na drony Steve Wright z univerzity v Bristolu doplnil, že Bobr má charakteristický tvar, protože využívá malá přední vyrovnávací křídla – takzvané letadlo kachní koncepce –, což mu umožňuje létat pomalu s důrazem na daleký dosah. Ze zachycených záběrů pak lze dovodit, že je také vybaven vrtulí a podvozkem. I když podobné drony existují už řadu let, ukrajinský model, který byl zachycen nad Moskvou, nebyl před válkou používán.

Nejasnosti obestírají schopnost bezpilotního letounu vypořádat se s rušením navigace od nepřátelské protivzdušné obrany. Zřejmě mají několik různých typů navigace, podobně jako je tomu u íránských dronů, řekl Bronk.

I když Kreml zdůrazňuje, že většinu dronů dokáže v rámci elektronického boje vyřadit z provozu, bezpilotní letouny mohou po ztrátě kontroly od operátorů poničit zejména výškové budovy, jako se to stalo za poslední tři dny v Moskvě.

Hlavně psychologický efekt

Psychologický efekt útoků dronů na různé části Moskvy už se projevuje v tom, že část obyvatel je znepokojena tím, že ruská protivzdušná obrana není schopna tyto nepřátelské cíle zasáhnout a zlikvidovat ještě dříve, než se ocitnou nad více než dvanáctimilionovou aglomerací. 

Wright tvrdí, že už jenom to, že se některý z dronů dostane až nad Moskvu, je obrovské vítězství pro ukrajinské operátory letounů. Navíc pokud budou používány ve větších rojích, může se dále zvýšit jejich úspěšnost. 

Během předchozích útoků bezpilotních letadel na Moskvu Kreml odmítl komentovat fungování protiletecké obrany okolo hlavního města. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov jen odkázal na ruské ministerstvo obrany. Už v březnu úřad Sergeje Šojgua slíbil, že protivzdušnou obranu Moskvy zmodernizuje. V květnu se nicméně podařilo dronům doletět až nad sídlo ruského prezidenta, Kreml. Putin tehdy zdůraznil, že protivzdušná obrana Moskvy fungovala normálně.