Emmanuel Macron je coby někdejší investiční bankéř u nadnárodní banky příslušníkem kosmopolitní elity se vším všudy. Proto také mluví výborně anglicky; s pouhou francouzštinou by ve světovém finančnictví daleko nedošel. Globalizace je to, co mu před vstupem do politiky obstarávalo výplatu, a on sám také jako její obhájce zhusta vystupuje. Brání volný trh před protekcionisty a okopává patníky na hranicích, jež brání německým penězům na cestě do chudších zemí Evropské unie.
Kromě toho je však také francouzským prezidentem - a to jej staví naopak do role odpůrce globalizace. Stejně jako mnoho francouzských politiků z minulosti i současnosti se obává rostoucího anglosaského vlivu ve své zemi.
Pryč s Tripadvisorem!
Jeho vládě se konkrétně zajídá úspěch nadnárodních turistických webových portálů, jako jsou Airbnb, Tripadvisor nebo Booking.com. Připravila proto plán, jenž by měl tento úspěch omezit a řečeným firmám postavit do cesty jim rovného francouzského konkurenta.
A protože jsme ve Francii, neobejde se to bez státní účasti. Macronovi ministři přišli s nápadem vytvořit vlastní ekvivalent ubytovací služby Airbnb. Nový portál (autor si zde skoromně dovoluje navrhnout francouzský název AirLeP-D – Air Lit et Pétit-Déjeuner) by však měl sloužit nejen jako poskytovatel (nebo platforma pro poskytovatele) ubytování, nýbrž i jako turistický průvodce, vyhledávač restaurací, muzeí a dalších atrakcí.
Jak však píše portál 20minutes, ani ministři francouzské vlády se nemohou dohodnout na tom, jestli skutečně takový podnik mají chtít, nebo jestli by nestačil prostě průvodce restauracemi a pamětihodnostmi. V případě druhé verze se nabízí otázka, proč vytvářet něco, co už dávno funguje - například oblíbený turistický projekt Gîtes de France takové služby nabízí již přes půl století.
Účelem počínání meziresortního turistického výboru má být narušení americké hegemonie stran objednávek v turistickém ruchu. Ministři chtějí, aby pokud si turista objednává služby, činil tak na jejich „domácí“ internetové scéně, a ne někde za oceánem (pročež také tam platí daně).
Mluvme francouzsky!
Svoji roli hraje asymetričnost vztahu obou zemí: pětašedesátimilionová Francie každoročně přijme více turistů než kterákoli jiná země světa, ale drtivá většina těchto turistů mluví anglicky, zatímco s francouzštinou bývají na štíru. Bude-li však francouzská platforma fungovat pouze francouzsky, smrskne se její trh na sotva desetinu toho, jemuž dnes dominují platformy anglofonní.
Život je složitý i jinak. Firmy jako Airbnb čelí ve Francii nařčení, že jednak neplatí daně a jednak v důsledku jejich aktivit neúměrně rostou v turisticky exponovaných oblastech prodejní i nájemní ceny rezidenčních nemovitostí. Podle opozičních socialistů, kteří meziresortní plán netypicky přivítali, jsou zase tyto nadnárodní firmy vinny hříchy ekologickými; od jejich francouzského ekvivalentu si slibují vylepšení statu quo.
Otázka je, čeho přesně chtějí ministři dosáhnout. Pokud bude jejich státní ubytovací platforma úspěšná, ceny nájmů a spol. budou nahoře právě tak, jako jsou dnes, bez ohledu na geografickou příslušnost firmy.
Naneštěstí pro ambiciózní plán se Francouzi zřejmě nemusejí obávat, jestli jim úspěch nepřeroste přes hlavu. Macronovi předchůdci ze stejných vlasteneckých důvodů nechali sestrojit Minitel, ekvivalent amerického internetu, nebo jazykový zákon, jenž se snažil vyřadit ze hry výrazy přebírané z angličtiny. Úspěch obou iniciativ vyhořel.
