Benešova těžká hodina

Zažitou představu o tisících odhodlaných Čechoslováků, kteří se rozhodli na západní frontě bojovat proti Hitlerovi a za osvobození republiky položit i svůj život, nabourává událost, k níž došlo před osmdesáti lety. Na konci července 1940 vypukla mezi československými vojáky v Anglii vzpoura. Zúčastnil se jí i mladíček jménem Ján Ludvík Hoch, kterého po válce poznal celý svět jako vydavatelského magnáta Roberta Maxwella.

Původní Maxwellovo jméno znělo Abraham Leib Hoch. Pocházel z chudé židovské rodiny z Podkarpatské Rusi, která před válkou patřila k Československu. K československé vojenské jednotce ve Francii se dostal poměrně dramatickou cestou přes Blízký východ. Předtím ale musel nejprve utéct z policejní cely v Budapešti, kde pomáhal emigrantům dostat se z okupovaného Československa.

Zhrzení krajané

K vojsku ve Francii se Maxwell připojil jako jeden z posledních, nedlouho před evakuací do Británie. Československá jednotka už od počátku trpěla některými neduhy, které hrály významnou roli při pozdější vzpouře. Jádro jednotky, která vznikala od podzimu 1939, tvořili vlastenci, jejichž jediným cílem byl boj proti Hitlerovi. K nim se ale postupně přidávali další vojáci, jejichž důvody k odchodu z vlasti už nebyly tak jednoznačné a různorodá byla rovněž jejich motivace zapojit se do odboje. Patřili mezi ně například krajané ve Francii, kteří opustili Československo ve dvacátých letech kvůli své kritické chudobě a nyní byli povoláni do armády.