Stagnující fotovoltaika by po nástupu nového vládního kabinetu měla dostat nový impulz. Tedy pokud pětikoalice v čele s Petrem Fialou (ODS) coby budoucím premiérem začne plnit svou koaliční smlouvu podepsanou jen chvilku před ustanovením nové Poslanecké sněmovny.
„Podpoříme využití potenciálu obnovitelných zdrojů s důrazem na technologickou neutralitu,“ uvádí se v programovém prohlášení vlády, která hodlá přispět k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považuje v tuzemských geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Cílem je dosáhnout toho, aby nová fotovoltaická zařízení byla do roku 2025 minimálně na sto tisících střech.
„Připravíme nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku, vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat. Podpoříme obce a společenství v jejich budování bez administrativních omezení,“ slibuje rovněž nově vznikající vláda.
Byrokratická brzda
Právě administrativu pokládá za jednu z hlavních brzd rychlejšího rozvoje fotovoltaických elektráren Solární asociace, největší profesní sdružení podnikatelů v solární energetice. Podle nedávného vyjádření ředitelky asociace Veroniky Šilhové čeká velký počet projektů, které vznikají v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, na stavební povolení.
„Právě ve vydávání stavebních povolení vidíme jeden z největších problémů. Důvodem jsou nesjednocené postupy stavebních úřadů, které jsou často pro instalační firmy nepředvídatelné. Celému sektoru by pomohlo nastavení jasných a jednotných postupů tak, aby nebrzdily čerpání dotačních titulů, kterých bude v budoucích letech dostatek,“ uvedla Šilhová.
Jako další překážka se ukazuje koronavirová pandemie, respektive zdražování. „Ceny panelů i dalších komponent meziročně vzrostly, především se ale firmy potýkají s problémem, který pandemie způsobila v oblasti logistiky. I proto podporujeme do budoucna iniciativy volající po přesunu části výrobních kapacit zpět z Asie do Evropy,“ konstatovala Šilhová.
Zpomalený růst
Rozvoj solární energetiky v Česku se po letech strmého růstu v poslední době výrazně zpomalil. Nových fotovoltaických instalací přibývá podobně rychle jako loni, vzniklo ovšem výrazně méně větších elektráren.
Podle statistik Solární asociace vzniklo v prvním pololetí letošního roku celkem 3859 nových projektů s kombinovaným výkonem 25,2 megawattu. Drtivá většina má ale výkon menší než deset kilowattů, takže jde o instalace na střechách rodinných domů. Ty vznikají hlavně v rámci úspěšného programu Nová zelená úsporám, díky němuž se postavilo 3162 elektráren. Přibývá podíl elektráren s akumulací energie, meziročně jde o nárůst z 55 na 68 procent, v Praze dokonce na 80 procent.
Solární asociace dlouhodobě upozorňuje, že z hlediska energetické bezpečnosti nelze stavět pouze na růstu střešních elektráren. „Pokud chce Česká republika splnit cíle, které si sama nastavila, a připravit se na budoucí dekarbonizaci energetiky, je nutné, abychom opět začali stavět i velké pozemní instalace,“ připomněl předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
Velké solární elektrárny jsou podle něho klíčové pro dosažení cílů národního klimatického plánu. „Proto potřebujeme restartovat jejich výstavbu co nejdříve, a to především v bývalých průmyslově znečištěných lokalitách,“ dodal Krčmář.
