Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Povolení pro existující přípravky na ochranu rostlin rychle pozbývají platnosti a schválení nových látek se vleče. To se týká i přípravků šetrnějších k životnímu prostředí.
Pokud jde o schvalování nových zákonů, patřila končící Sněmovna mezi nejslabší. Do jisté míry to zapříčinil covid, ovšem také celková nevýkonnost kabinetu Andreje Babiše. Dopad to mělo i na novelu zákona o rostlinolékařské péči, která sice prošla prvním čtením už v únoru, dotáhnout do konce se ji však nepodařilo.
Předpis zabývající se evidencí přípravků na ochranu rostlin neboli pesticidů na první pohled nevypadá jako priorita. Ve skutečnosti měl však omezit kriminální činnost téměř za miliardu korun ročně. Černý trh s pesticidy totiž podle důvodové zprávy tvoří až 17,8 procenta z prodejů ochranných látek a má celkovou hodnotu 930 milionů korun.
Novela měla díky zavedení povinnosti elektronicky čitelných kódů na obalech zlepšit dohledatelnost přípravků v rámci dodavatelského řetězce, a ilegální obchod tak ztížit. Zároveň měla zlepšit evidenci o využívání pesticidů a jejich spotřebě. To bude v následujících letech klíčové, podle evropské strategie Od zemědělce ke spotřebiteli se má spotřeba pesticidů v jednotlivých členských zemích do roku 2030 snížit o polovinu, a bude tak nutné znát přesnou spotřebu.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by znovupředložení novely zákona o rostlinolékařské péči mělo být prioritním úkolem nové vlády v oblasti zemědělství. Nejde přitom jen o černý trh, podle Doležala je třeba také zjednodušit registraci nových přípravků, které již dostaly zelenou v jiných členských státech.
Starším látkám po letech nezřídka vyprší povolení a musí se přestat používat, nová a třeba i ekologičtější náhrada však není na trhu k dispozici. „Potřebovali bychom účinnější látky, ale schvalovací proces je strašně zdlouhavý,“ říká Doležal.
Problém se týká hlavně menšinových plodin, jako je třeba mák. Ten je z českého pohledu důležitou plodinou, globálně však zcela zanedbatelnou. Světoví výrobci agrární chemie se při nákladném vývoji nových látek soustřeďují na ekonomicky atraktivní a masově rozšířené rostliny, jako je rýže nebo pšenice. Výsledkem je, že pro minoritní plodiny je k dispozici velmi omezené množství přípravků. Postupný výpadek starších přípravků a pomalé nahrazování novými tak na ně dopadá nejcitelněji.
