Ve sněmovně aktuálně leží novela zákona o rostlinolékařské péči, která zpřísňuje podmínky pro označování pesticidů a zároveň ukládá farmářům obdělávajícím více než 200 hektarů půdy reportovat údaje o spotřebě elektronicky. „To by zásadním způsobem zvýšilo vypovídací hodnotu statistiky spotřeby přípravků na ochranu rostlin v České republice,“ vysvětluje Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který má dohled nad pesticidy na starost.
Česko ovšem i tak patří mezi státy, které mají o využívání pesticidů relativně dobrý přehled. ÚKZÚZ pravidelně zveřejňuje nejen celkovou spotřebu, ale i spotřebu u několika stovek účinných látek, které přípravky obsahují. To dává smysl, každá látka má totiž jinou účinnost, a představuje tedy i úplně jinou míru nebezpečí pro životní prostředí.
Na evropské úrovni však podobný přehled neexistuje. Unijní směrnice dává členským státům relativně velkou svobodu v tom, co do Bruselu vlastně reportují. Výsledkem je zcela nesourodá změť dat. Potenciálně rizikové chemikálie se míchají s látkami bezpečnými. „Současná celková spotřeba přípravků ve státě bez dalšího rozlišení je zavádějící, zvláště když se liší i metoda sběru dat o spotřebě a prodeji v jednotlivých členských zemích,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Precizní údaje jsou přitom nevyhnutelným předpokladem pro naplnění loni zveřejněné strategie Od zemědělce ke spotřebiteli. Ta má za cíl srazit v Evropě spotřebu pesticidů do roku 2030 na polovinu, a očistit tak evropské zemědělství. Kvůli chybějící statistice však nikdo netuší, o kolik, z jaké úrovně a zda vůbec byl měl spotřebu snižovat.
Více o spotřebě pesticidů a komplikacích při jejím měření si můžete přečíst v tištěném vydání týdeníku Hrot, který vychází v pondělí 7. června 2021.
