Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Americký prezident ztrácí podporu národa. Demokraté kvůli tomu mohou přijít o většinu.
Joe Biden vstupoval do Bílého domu s velkými nadějemi a podporou v zádech. A nešlo jen o rekordní množství hlasů, které v loňských listopadových volbách získal. Po lednové inauguraci jej podle průzkumů podporovalo 53 procent lidí, zatímco 36 procent jej neschvalovalo. V následujících měsících docházelo jen k velmi malým odchylkám. Počet těch, kteří s jeho politikou nesouhlasili, sice mírně rostl, Biden byl však stále výrazně „v plusu“.
Srpen ale všechno změnil. Podle nejnovějších průzkumů už je totiž poměr kladných a negativních ohlasů na Bidenovo působení v úřadu téměř vyrovnaný (47,7 procenta amerického prezidenta podporuje, 47,1 procenta ne). Trend posledních dní je přitom jasný a zřejmě už brzy začne Biden ztrácet. V některých průzkumech už se tak dokonce stalo.
Hlavní důvody jsou dva. Každého teď napadne především zpackané stažení amerických sil z Afghánistánu, během něhož dostal Tálibán zemi pod kontrolu až neuvěřitelně hladce a rychle. Nejde přitom o to, že by Američané s odchodem vojáků nesouhlasili. Krok, který prosadil už předchozí prezident Donald Trump, většina národa podporovala. Jeho provedení a následná Bidenova reakce jsou ale tvrdě kritizovány, nesouhlasí s nimi 62 procent Američanů, jen čtvrtina lidí vyjádřila kladný postoj.
„V podstatě Tálibánu předal všechny zbraně a povzbudil znovu sílící ISIS,“ řekla webu USA Today Aubrey Schlumbertová, jedna z respondentek nejnovějšího průzkumu. „Navíc ani nepřijímá žádnou odpovědnost. Sice říká, že ano, ale přitom obviňuje ostatní, včetně samotných Afghánců.“
Druhým Bidenovým problémem je covidová varianta delta, kvůli níž v USA znovu stoupají počty nakažených koronavirem a zároveň zaplněnost nemocnic. V tomto směru jsou lidé k Bidenovi vstřícnější a situaci mu nevyčítají tolik jako v případě Afghánistánu, zároveň ale i v tomto ohledu začíná ztrácet. A jak upozorňují analytici, domácí témata jsou pro popularitu prezidentů vždy zásadnější. Pro Bidena je tak mírný pokles podpory řešení covidového problému zásadnější než ostrý nesouhlas s jeho kroky v Afghánistánu.
Nejnovější vývoj znepokojuje hlavně Demokratickou stranu, píše zpravodajský web CNBC. Příští rok se totiž konají klíčové volby do Kongresu, v nichž demokraté obhajují těsnou většinu. V prvních velkých volbách po těch prezidentských tradičně vládnoucí strana ztrácí, demokraté ale tentokrát věřili, že by své pozice mohli udržet. Sázeli totiž na velkou popularitu Bidena, který nastupoval po divokých letech s Trumpem, jenž řadu svých podporovatelů definitivně ztratil po lednovém útoku na Kapitol.
V současné chvíli se tak může zdát, že se tradice znovu potvrdí a republikáni příští rok dobudou alespoň část ze svých dřívějších pozic. Biden a jeho strana ale doufají, že by nynější trend mohlo znovu obrátit schválení dvou zákonů. Jednak zákona o investicích do vzdělání, rodinné péče či zdravotního pojištění ve výši 3,5 bilionu dolarů a zároveň zákona o infrastruktuře v objemu 1,2 bilionu dolarů.
