Velká vrtule stropního větráku líně rozhání stojatý vzduch a zdařile napodobuje fén. Jsou tři hodiny ráno a pokoj se ochladil na pěkných pětatřicet stupňů. Do jordánského Ammánu fouká vítr ze Saúdské Arábie a na několik dní ho mění v rozžhavenou pec, ve které se nedá dýchat, natož normálně žít. To byl srpen roku 2008 a v místech, kde byste nejspíš šílené vedro čekali (i když tehdy dost překvapilo hodně Saúdských Arabů, kteří se jako obvykle přijeli do Jordánska ochladit).
V poslední době čím dál častěji zažíváme něco velmi podobného i dál na severu. Všude kolem Středozemního moře se teploty rok co rok šplhají ke čtyřicítkám a meteorologové předpovídají, že nejpozději za dvacet let budou Italové, Španělé či Řekové muset běžně počítat i s padesátkami. A to už je úroveň dnešní Saúdské Arábie. Přihořívat ovšem začíná i v našem milovaném mírném podnebném pásmu. Je to právě rok, co rozsáhlý požár zpustošil České Švýcarsko, a my jsme minulý týden zjišťovali, jak si po té pohromě vede příroda v národním parku. Přes všechny katastrofické zprávy a apokalyptické předpovědi jsme se přesvědčili, že požár, a to i opravdu velký požár, je celkem běžnou součástí fungování přírody. Jeďte se na to do Českého Švýcarska podívat sami. A radši vyrazte ještě letos, protože napřesrok už vás tam nejspíš přivítá svěží zelená krajina.
Pozoruhodně dobrou zprávu se nám podařilo najít i v další oblasti, kde by ji málokdo čekal – v léčbě jedné z nejobávanějších genetických poruch, takzvané spinální svalové atrofie (SMA). „Rodinám malých dětí jsem musela sdělovat krutou pravdu, že jejich potomek brzy zemře. Nové léky však nejsou už jen nadějí, ale skutečnou léčbou příčin nemoci,“ říká v hlavním rozhovoru čísla neuroložka Jana Haberlová, primářka Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol, s tím, že jde o „první systémovou genetickou léčbu na světě“. Jako všechno má i tento zázrak háček, přesněji 52 milionů háčků. Klíčový lék, který malým pacientům s SMA může vrátit plné zdraví, je totiž „nejdražším lékem v historii medicíny“. Víc se dočtete v rozhovoru s doktorkou Haberlovou.
Účinný a drahý lék našli také Piráti – v tomto případě na dramatický propad preferencí po vstupu do Fialovy vlády. „Piráti se necelé dva roky po sněmovních volbách vybarvili jako kromobyčejní technologové moci a vlivu, kteří se navíc dost důvěryhodně umějí tvářit jako ztělesněná nevinnost,“ píšeme v analýze jejich působení na politické scéně. Jak dosáhli toho, že jako jediná vládní partaj v průzkumech posilují, a kde má jejich expanze limity, se dočtete v tomto vydání Hrotu.
Na závěr čísla se obloukem vracíme k hlavnímu tématu – ke klimatickým změnám, které se mimo jiné projevují požáry. Ke změnám nepochybně dochází a člověk se o ně nepochybně přičinil. Možná máte ve svém okolí někoho, koho kumulace skleníkových plynů v atmosféře znepokojuje ve větší než malé míře a požaduje akci nejpozději včera. Dejte mu přečíst naši esej; následná diskuse by mohla být přinejmenším zajímavá.
