A přece hoří

Velká vrtule stropního větráku líně rozhání stojatý vzduch a zdařile napodobuje fén. Jsou tři hodiny ráno a pokoj se ochladil na pěkných pěta­třicet stupňů. Do jordánského Ammánu fouká vítr ze Saúdské Arábie a na několik dní ho mění v rozžhavenou pec, ve které se nedá dýchat, natož normálně žít. To byl srpen roku 2008 a v místech, kde byste nejspíš šílené vedro čekali (i když tehdy dost překva­pilo hodně Saúdských Arabů, kteří se jako obvykle přijeli do Jordánska ochladit).

V poslední době čím dál častěji zažíváme něco velmi podobného i dál na severu. Všude kolem Středozemního moře se teploty rok co rok šplhají ke čtyřicítkám a meteorologové předpovídají, že nejpozději za dvacet let budou Italové, Španělé či Řekové muset běžně počítat i s padesátkami. A to už je úroveň dnešní Saúdské Arábie. Přihořívat ovšem začíná i v našem milovaném mírném podnebném pásmu. Je to právě rok, co rozsáhlý požár zpustošil České Švýcarsko, a my jsme minulý týden zjišťovali, jak si po té pohromě vede příroda v národním parku. Přes všechny katastrofické zprávy a apokalyptické předpovědi jsme se přesvědčili, že požár, a to i opravdu velký požár, je celkem běžnou součástí fungování přírody. Jeďte se na to do Českého Švýcarska podívat sami. A radši vyrazte ještě letos, protože ­napřesrok už vás tam nejspíš přivítá svěží zelená krajina.

Pozoruhodně dobrou zprávu se nám podařilo najít i v další ­oblasti, kde by ji málokdo čekal – v léčbě ­jedné z nejobávanějších genetických poruch, takzvané spinální svalové atrofie (SMA). „Rodinám malých dětí jsem musela sdělovat krutou ­pravdu, že jejich potomek brzy zemře. Nové léky však nejsou už jen nadějí, ale skutečnou léčbou příčin nemoci,“ říká v hlavním rozhovoru čísla neuro­ložka Jana Haberlová, primářka ­Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol, s tím, že jde o „první systémovou genetickou léčbu na světě“. Jako všechno má i tento zázrak háček, přesněji 52 milionů háčků. Klíčový lék, který malým pacientům s SMA může vrátit plné zdraví, je totiž „nejdražším lékem v historii medicíny“. Víc se dočtete v rozhovoru s doktorkou Haberlovou.

Účinný a drahý lék našli také Piráti – v tomto případě na dramatický propad preferencí po vstupu do Fialovy vlády. „Piráti se necelé dva roky po sněmovních volbách vybarvili jako kromobyčejní technologové moci a vlivu, kteří se navíc dost důvěryhodně umějí tvářit jako ztělesněná nevinnost,“ píšeme v analýze jejich působení na politické scéně. Jak dosáhli toho, že jako jediná vládní partaj v průzkumech posilují, a kde má jejich expanze limity, se dočtete v tomto vydání Hrotu.

Na závěr čísla se obloukem vracíme k hlavnímu tématu – ke klimatickým změnám, které se mimo jiné ­projevují požáry. Ke změnám nepochybně ­dochází a člověk se o ně ­nepochybně přičinil. Možná máte ve svém okolí někoho, koho kumulace skleníkových plynů v atmosféře znepokojuje ve větší než malé míře a požaduje akci nejpozději včera. Dejte mu přečíst naši esej; následná diskuse by mohla být přinejmenším zajímavá.

Pěkné letní čtení.