Zdravotnictví v propasti. „Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Rok 2020 je za námi. Konečně

Účet za nepovedeným rokem a nadějná pozvánka do toho příštího

Rok 2020 je za námi. Konečně
Dva Slováci, oba premiéři. Zatímco letošní parlamentní volby vynesly Juraje Matoviče do čela slovenské vlády, české volby příští rok mohou předsedu vlády Andreje Babiše z křesla vyhnat. | Profimedia.cz

Když Evropa vstupovala do roku 2020, vypadalo to vcelku nadějně. Ekonomiky většiny zemí rostly, nezaměstnanost klesala a veřejné rozpočty povětšinou nepropadaly do tak velkých deficitů. Imigrační krize skončila. O další nevyhnutelné hospodářské krizi se sice hovořilo v řádu několika málo let, mělo však jít o běžný projev hospodářského cyklu. Také proto se politický rok 2019 nesl ve znamení určité vnitřní stabilizace většiny evropských zemí. Politické scény jednotlivých států se sice mnohde otřásaly v základech, v celkovém kontextu předchozích let šlo ale o epizodické jevy. 

I volby do Evropského parlamentu přinesly poměrně velké změny ve složení této instituce, ani to však nebyl důvod, proč zásadně měnit zaběhnuté politické rituály. Nebo dokonce přemýšlet o konci jedné éry. Konečně, třeba v takové Británii získali Johnsonovi toryové zpět absolutní většinu, v sousedním Polsku obhájilo vítězství Právo a spravedlnost a v Rakousku zase Kurzovi lidovci. Evropa i střední Evropa se zdály být jakž takž stabilní.

Nikoho s výjimkou různých katastrofických vizionářů ani nenapadlo, že za rok bude vše jiné. Že svět bude vzhůru nohama, a tak zásadně se změní životní styl. A přece se to stalo a bylo to až překvapivě snadné. To, co se letos přihodilo, s koncem roku neodejde. Zůstane tu hromada trosek, slz, strachu, beznaděje. A nedůvěry. Málo na tom změní záblesky solidarity a zdravého rozumu. Bilancování politického roku 2020 v (střední) Evropě je tedy na jeho konci neskonale zajímavější, než se původně mohlo zdát.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit