„Nemovitosti patří mezi nejstabilnější komodity, do kterých se vyplatí investovat,“ říká Alan Pock z Investownu.
„Nemovitosti patří mezi nejstabilnější komodity, do kterých se vyplatí investovat,“ říká Alan Pock z Investownu.
Bohatí lidé z Francie a Velké Británie prchají před vysokým zdaněním na Apeninský poloostrov. Ten kromě nižších odvodů nabízí i atraktivní lokality u moře nebo v Alpách.
Bohatí lidé z Francie a Velké Británie prchají před vysokým zdaněním na Apeninský poloostrov. Ten kromě nižších odvodů nabízí i atraktivní lokality u moře nebo v Alpách.
Vítězné náměstí se má v budoucnu změnit na místo pro setkávání lidí nebo pořádání trhů a kulturních akcí.
Vítězné náměstí se má v budoucnu změnit na místo pro setkávání lidí nebo pořádání trhů a kulturních akcí.
Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic, reaguje na volání po navyšování mezd. Končí podle něj doba, kdy to půjde bez toho, aby se pracovníci dále rozvíjeli. V celoživotním vzdělání přitom Česko patří na chvost evropských statistik.
V Česku bude i nadále velký tlak na zvyšování mezd. Nicméně jsme narazili na hranice možností ze strany firem. Pokud si lidé chtějí v budoucnu polepšit, musí na sobě také zapracovat, ne pouze čekat, až jim na kontě přistane více peněz, říká Radovan Hauk, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.
Po předchozích dvou letech ovlivněných vysokou mírou inflace, kdy se v roce 2022 meziročně výrazně zvýšila z 3,8 procenta na 15,1 procenta a v roce 2023 pak činila 10,7 procenta, se české ekonomické prostředí postupně vrací k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky. V předchozích letech museli zaměstnavatelé pod vlivem makroekonomického vývoje reagovat na tuto situaci plošným zvyšováním platů a mezd. To však v Česku v průměru nebylo na úrovni inflace a pohybovalo se mezi 6,5 až 7,5 procenty. Vyšší růst mezd a platů by totiž drtivá část zaměstnavatelů ekonomicky nezvládla.
Plošnou očekávanou reakcí zaměstnavatelů bude jistě „přibrzdění“ růstu mezd. Pro letošní rok lze očekávat růst platů a mezd mírně nad úrovní inflace, a to především z důvodu časového zpoždění mezi rozhodováním o úpravě platů a mezd, které je většinou realizováno na konci předchozího roku s platností od počátku roku následujícího. Svoji roli ale bude hrát i očekávání, nebo chcete-li tlak pracovního trhu vrátit se po předchozích letech opět k růstu reálných mezd.
V dalších letech, za předpokladu stabilního ekonomického prostředí, ke kterému podle všeho opět směřujeme, lze očekávat obecně podobnou situaci jako před rokem 2020, tedy růst reálných mezd. Ten však bude pravděpodobně pomalejší než v období před přibližně pěti nebo deseti lety.
S ohledem na situaci na pracovním trhu bude v nejbližších letech přetrvávat posílený tlak na zvyšování platů a mezd. Trh práce totiž dlouhodobě trpí plošným nedostatkem kvalifikované pracovní síly a projevuje se tak vyšší poptávkou po pracovnících než jejich nabídkou. Limitem ovšem budou možnosti zaměstnavatelů, především firem v soukromém sektoru, kde bude záležet na jejich schopnosti dosahovat dlouhodobě udržitelné přidané hodnoty, respektive zisku a konkurenceschopnosti.
Bude fungovat obecně platné pravidlo, že ve firmách a sektorech, kterým se bude ekonomicky dařit, a současně v profesích, kde bude nedostatek pracovníků, bude růst mezd vyšší než v těch ostatních. Současně bude určitě platit i to, že s rozvojem odborné kvalifikace pracovníka porostou také jeho vyhlídky na lepší odměnu.
Nemám tím na mysli jen úroveň počátečního vzdělávání, kdy člověk po střední či vysoké škole nastoupí do pracovního procesu, jak se to často chápe. Potřebujeme především funkční a dostupné celoživotní učení a vzdělávání, kde má Česká republika v porovnání s ostatními evropskými zeměmi hodně co dohánět. Češi patří podle evropských statistik v tomto ohledu k dlouhodobě nejhorším. Především neexistuje funkční systém celoživotního učení, včetně vhodné motivace zaměstnanců ke vzdělávání.
Ano, poměrně často se setkáváme s případy, kdy se zaměstnanec rozhodne změnit práci, respektive zaměstnavatele. Což se děje mimo jiné i z toho důvodu, že chce lepší podmínky odměňování. Ve velké části případů však tyto snahy o změnu končí situací, kdy stávající zaměstnavatel s ohledem na situaci pracovního trhu dělá vše možné, aby si kvalifikovaného a kvalitního zaměstnance udržel. Tím pádem mu pracovní podmínky sám vylepší.
Personalisté jsou na jednu stranu rádi, že udrží zaměstnance, na druhou stranu ale často musí modifikovat zaběhnutá interní pravidla a vymýšlet nové přístupy. Například v odměňování to přitom nemusí být úplně jednoduchá úloha. Musí nastavit nový flexibilní systém odměňování a motivace, který by byl současně ekonomicky racionální, transparentní a vnitřně spravedlivý.
