Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Zvýšení úrokových sazeb? Možná šlo přitlačit o trochu víc

ČNB byla zkraje roku až moc pesimistická, takže teď bude základní úrokovou sazbu opakovaně zvedat. I tak ale zůstanou reálné úroky záporné.

Česká národní banka přišla o prvenství ve zvyšování úrokových sazeb v regionu, když ji o pouhý den předběhli kolegové z Magyar Nemzeti Bank. Zatímco v Praze se odhlasovalo zvýšení hlavní sazby o 0,25 procenta na 0,5 procenta, v Budapešti na to šli zostra a sazbu zvedli rovnou o 0,6 procenta. V obou případech je hlavním důvodem snaha zabránit nárůstu inflačních očekávání a v Maďarsku měli pro pořádný „hike“ dobrý důvod -jejich spotřebitelská inflace je nejvyšší v Evropské unii (5,1 procenta), a výrazně tak překračuje tamní horní hranici čtyřprocentního „tolerančního pásma“.

Obě země, které si podržely národní měnu a plovoucí kurz, přitom zažívají rychlé pocovidové oživení a obě mají navzdory bezprecedentnímu loňskému hospodářskému poklesu „vyluxováno“ na trhu práce.

Kdy nastoupíte?

Podobný vývoj je k vidění i jinde v Evropě a někde se k tomu připojují i specifické důvody - v pobrexitové Británii kupříkladu chybí 70 tisíc řidičů z povolání a sehnat po exodu Evropanů dobrého číšníka nebo někoho do kuchyně je v Londýně fakt problém. Už první pohovor končí otázkou: „Kdy nastoupíte?“ Kdybychom neznali vývoj veřejných financí, byl by to rébus, jak je možné mít nejhlubší pokles za několik generací a zároveň takový trh práce. Ale vlády si jej kolektivně předplatily. Pochopitelně na dluh.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit