Domácí vězně přestaly hlídat elektronické náramky. Stát se hádá s izraelskou firmou SuperCom, kdo za to může. Domácí vězení ale ve skutečnosti „zemřelo“ už před mnoha lety
Nejdřív se osm let vybírala firma, která elektronické náramky pro domácí vězně dodá. Následující tři roky náramky jakžtakž sloužily a nakonec je stát před týdnem přestal používat. Vlastně se není co divit. Zavádění elektronického systému na hlídání vězňů je nepřekonatelnou ukázkou toho, jak by věci neměly v žádném případě fungovat, ale přesto tak v Česku občas fungují.
Probační a mediační služba (PMS) zdůvodnila svůj krok tím, že dodavatel technologie, izraelská společnost SuperCom, neplní řádně a včas smlouvu. Izraelci kontrovali tvrzením, že smlouvu porušovala česká strana a kvůli tomu ji vypověděli oni, a PMS následně ústy mluvčího Martina Bačkovského oznámila, že bude své nároky „uplatňovat v plném rozsahu u příslušného soudu“. Jak to opravdu bylo, zjistíme nejspíš až za pár let, ale vlastně to není důležité – domácí vězení bylo v Česku mrtvé dávno před zářím 2018, kdy si první odsouzení navlékli elektronické náramky na nohy.
Jak promrhat důvěru
Institut domácího vězení existuje v Česku od roku 2010 a výhody této vymoženosti vypadaly – a stále vypadají – na papíře skvěle: domácí vězení uleví chronicky přetíženým českým věznicím, oproti klasickým „kamenným“ kriminálům je několikrát levnější, odsouzení si navíc uchovají sociální vazby i pracovní návyky, a protože budou dál pracovat, mohou splácet různé pokuty, výživné na děti, škody…
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot