V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Problémy s distribucí vakcín dopadnou hlavně na rozvojové státy. Nerovnost ve světě se ještě prohloubí.
Česko sice mělo pomalý rozjezd, teď už je však vakcín proti covidu-19 dostatek pro všechny a spíše je problém najít zájemce o očkování. Řada států má však s dodávkami dosud problémy. Platí to především pro chudé a rozvojové země. Právě pro ně budou ekonomické dopady pandemie nejhorší, píše v analýze společnost Economist Intelligence Unit (EIU).
Z výsledků studie vyplývá, že země, které nezvládnou do poloviny příštího roku proočkovat alespoň šedesát procent populace, přijdou v rozmezí let 2022 až 2025 dohromady o 2,3 bilionu dolarů (padesát bilionů korun). „Rozvojové země se na těchto nákladech budou podílet ze dvou třetin. Hospodářská konvergence s vyspělými státy se tím jen dále oddálí,“ upozorňuje pro web CNBC Agathe Demaraisová, ředitelka divize globálních prognóz z EIU.
Rozdíly v dostupnosti vakcín mezi jednotlivými státy jsou obrovské. Po celém světě už bylo vydáno kolem pěti miliard dávek, z toho ale jen něco málo přes patnáct milionů v nízkopříjmových zemích. Problémem je nedostatek produkčních vakcinačních kapacit, logistika či skladování. A také nedostatečná osvěta, v chudších státech jsou lidé k vakcínám obecně skeptičtější.
To vše se děje v době, kdy většina vyspělých zemí může díky vývoji pandemie naopak rozvolňovat proticovidová opatření a pomalu znovu začít oživovat ekonomiku. Byť zatím opatrně, memento loňského podzimu je pro státy varováním.
Naproti tomu chudší státy čeká delší ekonomická rekonvalescence, tím spíš, pokud budou v příštích měsících muset znovu zpřísňovat opatření. Ruku v ruce s nízkou mírou proočkovanosti jde například i menší zájem turistů, kteří mohou mít strach takové země navštěvovat. Pokud jim to vlastní vlády vůbec dovolí.
„Je velmi malá šance, že propast v přístupu k vakcínám se někdy podaří překonat,“ tvrdí Demaraisová s tím, že kromě jiného selhala iniciativa Světové zdravotnické organizace Covax, která se měla starat o dodávky vakcín do rozvojových států. Podle dat organizace UNICEF Covax zatím rozeslal 217 milionů dávek vakcín, přičemž jeho cíl do konce roku činí dvě miliardy. A svou úlohu, navzdory velkým prohlášením, nesplnily podle Demaraisové ani avizované pomocné programy od bohatých států, které pokryly jen zlomek potřeb nebo nebyly realizovány vůbec.
Jednoznačně nejzasaženějším kontinentem bude podle předpovědi EIU Asie, jejíž státy přijdou v následujících letech o 1,7 bilionu dolarů, tedy o 1,3 procenta HDP.
