Znečištění se vrací do měst. Někde je vyšší než před krizí
Špinavý vzduch opět trápí obyvatele čínských aglomerací. Evropská města budou tento vývoj pravděpodobně kopírovat.
redaktor
Naděje, s níž mnozí během omezení ekonomiky v souvislosti se šířením čínské chřipky sledovali snížení emisí skleníkových plynů, oxidů dusíku i prachu ve městech, se vytrácí. Na příkladu čínských měst se ukazuje, že po odeznění hospodářských restrikcí se velmi rychle vrací znečištění vzduchu na původní hodnoty. V některých případech jsou koncentrace dokonce vyšší než o rok dříve. Platí to pro oxidy dusíku a síry a pro drobné prachové částice. Potvrzují to data Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA).
„Rychlý nárůst znečištění ovzduší a spotřeby uhlí v Číně je varováním před tím, jak by to mohlo vypadat při opětovném obnovení průmyslu, který je závislý na spalování uhlí. Vysoce znečišťující průmyslová odvětví se zotavují z krize rychleji než zbytek ekonomiky,“ varoval hlavní analytik CREA Lauri Myllyvirta.
Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě a je také první velkou ekonomikou, jež se otevřela po pandemické krizi. Dává vodítko, jak to bude pravděpodobně vypadat se znečištěním vzduchu i v jiných regionech, například v evropských průmyslových a městských aglomeracích. Na začátku března se znečištění v největší asijské ekonomice snížilo meziročně o více než třetinu. V případě jemných prachových částic PM 2,5 to bylo meziročně o 34 procent, v případě oxidů dusíku o 38 procent.
Poptávka po ropě rychle roste
Nyní jsou koncentrace oxidů dusíku ve Wu-chanu, ze kterého se nemoc rozšířila do světa, nižší meziročně o 14 procent, v Šanghaji to je ale o devět procent více než loni. Konzultační firma Wood Mackenzie předpokládá, že poptávka Číny po ropě se dostane na původní hodnoty už do konce června. Ve třetím kvartálu by mohla být meziročně vyšší o tři procenta.
Finský odborník apeluje na to, aby politici při obnově ekonomiky dbali ve zvýšené míře na opatření, jež povedou ke zlepšení kvality ovzduší, to znamená například na podporu jízdních kol a čistých zdrojů energie. Špinavý vzduch ročně stojí za osmi miliony předčasných úmrtí a měl by být větším strašákem než pandemie koronaviru. Té dosud celosvětově podlehlo 400 tisíc lidí.
V evropských městech došlo v březnu k poklesu znečištění oxidu dusíku, jež pochází hlavně z dopravy z naftových motorů, také o třetinu. „Opravdu se dá očekávat, že bude znečištění narůstat,“ přiznal ředitel evropské monitorovací služby CAMS Vincent-Henri Peuch. Organizace sleduje znečištění ovzduší v 50 evropských městech. Zatím ale ke zvyšování znečištění nedochází.
U hlavních silničních tahů došlo během uzavření ekonomiky k poklesu koncentrací znečišťujících látek o 70 až 80 procent. Mezi nejšpinavější města z pohledu oxidů dusíku v posledních letech patří Brusel, Bukurešť, Londýn, Milán, Řím a Turín.
Srovnání údajů se stejným obdobím z loňského roku může být částečně zavádějící, protože se do kontaminace atmosféry promítají další faktory, jako je počasí a chemické reakce všech znečišťujících látek. Organizace CAMS nyní do výpočtu svých modelů zapojila odborníky ze střediska pro superpočítače v Barceloně, aby tyto vlivy mohla lépe odfiltrovat.
Změní Evropané své návyky?
Peuch připustil, že zatím není jasné, jak Evropané žijící v městských aglomeracích změní své chování. Zda začnou více používat hromadnou dopravu, nebo budou naopak spoléhat na osobní auta. Část může také využít možnosti práce z domova.
Odborník na znečištění ovzduší z univerzity King's College London Gary Fuller doufá, že se většina vlád z této situace poučí a začne investovat do budoucnosti. Tedy podporovat technologie, jež budou snižovat znečištění vzduchu. „Aby bylo zajištěno, že globální zotavení ekonomiky bude udržitelné,“ řekl Fuller.
Ve Spojeném království přes stovka ředitelů velkých britských firem, například šéfové letiště Heathrow, banky HSBC nebo energetického koncernu National Grid vyzvali premiéra Borise Johnsona, aby plány na restart ekonomiky obsahovaly podporu zelených technologií. To má britské ekonomice zajistit i do dalších let odolnost.
Z lékařského hlediska znečištěné ovzduší poškozuje většinu lidských orgánů, nejvíce ale srdce a plíce. Množí se studie, jež spojují nemoci související s dýcháním špinavého vzduchu s vyšší pravděpodobností, že umřete na covid-19. I z tohoto důvodu by vlády měly v rámci prevence dalších vln virové epidemie udržovat co nejčistší vzduch v hustě obydlených oblastech. Vyplývá to ze zprávy pro britské poslance.