Ekonomická síla Číny je oproti Rusku nesrovnatelná. Řečí čísel – hodnotou HDP v dolarech – má čínská ekonomika celkový „výtlak“ zhruba osmkrát větší než ruská, 18 400 miliard dolarů versus 2 270 miliard dolarů (odhad Světové banky pro rok 2023). 

I přes politickou a hospodářskou spolupráci obou autoritářských režimů se ukazuje, že Peking z dlouhodobého hlediska usiluje o ekonomickou nadvládu nad ruským partnerem. Nejlépe to dokazuje situace na ruském Dálném východě, zejména v Přímořském kraji s hlavním městem Vladivostok.

Fakticky se do této oblasti, kde oficiálně žijí jen necelé dva miliony obyvatel Ruska, stěhuje stále více Číňanů, zejména farmářů, kteří zde hospodaří. Jejich hospodářský vliv na celou oblast stále roste, uvedl japonský ekonomický list Nikkei Asia.

Rybářský region u tichomořského pobřeží postoupila Rusku v roce 1860 čínská říše Čching. Nyní se komunistický režim snaží oživit nacionalistickou myšlenku, že má na toto území opět právo. Čínská vláda loni nařídila, aby byl v čínských mapách Vladivostok označován také čínsky jako Chaj-šen-waj. Čínské označení nese i dalších sedm míst ruského Dálného východu včetně ruského města Chabarovsk, jež je hlavním městem stejnojmenného kraje.

Navíc podle Nikkei hrozí, že se do ruského příhraničního regionu budou stěhovat další Číňané z města Che-kang, ve kterém odeznívá uhelný boom a lidé nemají práci. Jak vysvětlila expertka na čínsko-ruské vztahy Yun Sun z amerického Stimsonova centra, hrozba „žlutého nebezpečí“ rezonovala v ruské společnosti na Dálném východě vždy. „Existuje po desetiletí, ne-li staletí, kvůli obrovské nerovnováze obyvatelstva na obou stranách hranice,“ uvedla pro Newsweek.

Ruské úřady v Přímořském kraji budou míst stále větší problémy, jak kontrolovat příval čínských farmářů, kteří sice stále, alespoň formálně, hospodaří na ruské půdě, ale získávají větší ekonomický vliv tím, že dokážou hospodařit lépe než jejich ruská konkurence. Dokládá to studie z roku 2021, která vyšla v odborném časopise The American Journal of Economics and Sociology.

Pro ruskou ekonomiku je dalším rizikem i rostoucí závislost na čínské měně, ve které má ruská centrální banka většinu devizových rezerv. Směnný kurz jüanu je ale vysoce volatilní a nemá potřebnou likviditu, varovala agentura Bloomberg.

Japonský list připomenul, že si čínský vůdce Si Ťin-pching nárokuje Tachaj-wan a většinu území Jihočínského moře v rámci své politiky „velkého omlazení čínského národa“. I proto by Rusko mělo v oblasti Dálného východu zpozornět.