Ženy při vaření piva lépe zvládnou drobné chuťové nuance

V Česku funguje více než 500 pivovarů, ale jen zhruba v 35 z nich jsou ženy-sládkové. Jednou z nich je Karolína Chroustovská z pražského pivovaru Chroust. Při studiích pracovala v plzeňském pivovaru Raven, kde poprvé „přičichla“ k zahraničním stylům piva, a bylo jí jasné, že se právě pivo stane její životní cestou. Chroust se nezaměřuje na jeden styl, vaří nejrůznější druhy pro pivní nadšence, které baví objevovat nové chutě.

Když se řekne žena a pivo, nepochybně určitou skupinu tradičních pivařů napadne, že to k sobě moc nejde. Setkala jste se někdy s takovým názory, s tím, že by vám někdo předhazoval, že pivu přece rozumí jenom chlapi?

Naštěstí příliš ne, doufám, že tento názor už v dnešní době nemá místo.

Jaká byla vlastně vaše cesta k pivu? Měla jste ho ráda od mládí, anebo jste k němu přešla od vína?

Pivo jsem pila vždy ráda, bylo kolem mě odmala. Vždyť je to také takový národní nápoj, neznám příliš lidí, kteří by ho nepili vůbec. Od průmyslových ležáků, které jsem popíjela na gymplu, pak byla cesta k zajímavějším stylům a menším pivovarům poměrně krátká. Po maturitě jsem nastoupila na VŠCHT, konkrétně na potravinářskou fakultu. Zde je i obor pivovarnictví, který mne velmi zaujal. Následovala práce v pivovaru při škole a pak už to jen dále gradovalo. Otevřel se mi zde úplně nový svět minipivovarů a nejrozmanitějších pivních stylů.

Jaké pivo máte ráda? Tradiční český ležák, nebo spíše různé pivní speciály, jako je například ale či různě ochucená piva, která někdy chutnají spíše jako limonády?

Asi nemám nějaké favority mezi jednotlivými styly. Udělá mi radost každé pivo, které je dobře uvařené. Dokážu ocenit piva napříč celým spektrem.

Kdy jste se rozhodla, že se stanete sládkovou? Co vás k tomu rozhodnutí přimělo?

Při studiích jsem začala pracovat jako pomocná sládková v pivovaru Raven v Plzni. Práce mě chytla natolik, že mé budoucí směřování bylo jasné, kvalifikaci jsem si pak doplnila na střední pivovarské škole v Podskalské.

Má u této profese podle vás nějakou výhodu, že jste žena? Jsou nějaké rozdíly mezi sládkem a sládkovou?

Nemá to příliš výhod. Vlastně spíše naopak. Občas mi chybí stejná fyzická síla při práci, zakládat rodinu při této profesi také není úplně procházka růžovým sadem. Přístup k práci mám myslím s kolegy stejný.

Mají ženy jiné chutě než sládci-muži?

Ne. Snad jen dokážou lépe popsat a nakombinovat drobné chuťové nuance v pivu.

Změnila se podle vás nějakým způsobem pivní kultura? V čem nejvíce?

Z pití piva se stal větší zážitek. S tím je spojená lepší kultura ve výčepech, ošetření piva, kvalita samotného výrobku. S tím jde ruku v ruce i propracovanější vizuál, rozmanitější nabídka stylů a lepší, osobitější marketing jednotlivých pivovarů.

 Jaké pivo vlastně vaříte? Proč jste se rozhodli pro takovou nabídku?

Vaříme piva napříč celým spektrem. Co se ale snažíme jako pivovar mít pokaždé stejné, je ta nejlepší kvalita. Ať už je to v uvozovkách obyčejný ležák, nebo nějaký trendy ovocný kyseláč, v kvalitě se snažíme být vždy nekompromisní a podat našim zákazníkům vždy to nejlepší, co v daný moment jsme schopni vyrobit.

Původně jste patřili do kategorie „létající minipivovar“, protože jste neměli vlastní výrobnu. Nemá to vliv na chuť piva, když jste ho vařili v různých pivovarech?

To byla jedna z největších výzev, co jsme jako firma měli. Udržet si kvalitu a konzistenci. Stejná ta piva asi úplně nebyla, to není v silách nikoho. Parametrů, které výsledný produkt ovlivňují, je opravdu hodně. Ale troufám si tvrdit, že ta piva byla hodně podobná a držela si svou kvalitu, ať už byla uvařena kdekoli.

Jak jsou pivovary vstřícné k tomu, aby vás „pouštěly“ do své kuchyně?

Naštěstí jsme zrovna s tímto nikdy neměli problém, ono pustit si „lítačku“ do pivovaru má i své benefity. Místní sládek si může vyzkoušet nové postupy, nové receptury, aniž by šel do jakéhokoli rizika u svého vlastního piva.

Nakonec jste zakotvili v pivovaru Clock Fenetra. Kolik jste museli investovat do rozjezdu vlastní výroby?

Investice byla zhruba ve výši 1,7 milionu.

 Jaký máte výstav, obrat?

Aktuální výstav je necelých 1500 hektolitrů piva, obrat jsme měli za loňský rok okolo 7,5 milionu.

Zasáhla vás koronavirová pandemie a zavřené hospody?

Velmi záhy jsme spustili vlastní e-shop s pivem. Určitě se na jistou dobu změnil poměr piva prodaného v sudech a lahvích/plechovkách, z původních sedmdesáti procent sudového se to úplně obrátilo. Více energie jsme také vložili do vizuální stránky firmy a sociálních sítí. Ale popravdě jsme pandemii příliš nepocítili. Tím, že jsme jako létající pivovar neměli nijak obrovské množství piva, snížená poptávka nás příliš netrápila.

Jaké jsou vaše podnikatelské cíle?

Vybudovat vlastní pivovar.

 Jaký je váš typický zákazník, tedy konečný konzument?

Pražan, muž, věk třicet plus.

A pijí vaše pivo i ženy?

Ano.