Když část opozice letos v dubnu po dlouhém váhání oznámila, že začne shánět hlasy pro vyslovení nedůvěry vládě, nesetkalo se to s velkým pochopením.
Stály proti sobě i obě předvolební opoziční koalice. Podle Spolu Andrej Babiš zpackal pandemii, přišel už i o podporu komunistů a jeho vláda nemá většinu. Pokusit se ji shodit je pro opozici v takové situaci povinnost.
Piráti a Starostové, stejně jako většina politických komentátorů, měli jeden hlavní protiargument. Shozením vlády bychom se odevzdali rozmarům Miloše Zemana. Ten by buď nechal dál vládnout dnešního premiéra a vodil si jej až do voleb jako loutku, anebo ještě hůř, jmenoval by vlastní vládu. V každém případě by ale prý prezident využil situace a dořešil některé resty – například zúčtoval s nenáviděným šéfem BIS Michalem Koudelkou nebo pomohl Rusům v tendru na Dukovany.
Opozice se nakonec na hlasování o nedůvěře přece jen dohodla. Trvalo to ale až do června. Předseda KSČM Vojtěch Filip tyto týdny využil ke konsolidaci rozhádané strany a k umlčení příznivců pádu vlády. Komunisté nakonec Babiše podrželi a kabinet přežil.
Uplynulé dny nicméně ukázaly, že prezident ve skutečnosti žádnou vlastní vládu nepotřebuje a obavy z Rusnokova kabinetu 2.0 byly zbytečné. Zeman ovládá už ten nynější. Souboj o Dukovany sice prohrál, bůh ví, jak by ale tahanice kolem tendru dopadly, nebýt vrbětické kauzy a ruské stopy v diverzní akci na českém území.
Každopádně o to větší motivaci k odstranění Koudelky, házejícího Rusům klacky pod nohy, Miloš Zeman má. Sotva jsme se dosmáli fotografiím starce pohupujícího se v člunu Challenger na vlnkách rybníka na Vysočině, pozval si prezident Andreje Babiše na kobereček.
Na tiskové konferenci po schůzce se premiér kroutil a vymlouval; nic prý není rozhodnuto. Lidové noviny, jako vždy dobře informované o dění v kuloárech ANO, ale o den později popsaly výsledek setkání jasně. Šéf hnutí dostal na výběr: buď odstaví dosluhujícího Koudelku, nebo může zapomenout na Zemanovu pomocnou ruku po říjnových volbách.
V době psaní tohoto textu oficiální stanovisko českého premiéra nebylo známé. Není ale těžké předvídat, kterou z možností si Andrej Babiš vybere. Situace je nepřehledná, výsledky voleb nevyzpytatelné, a tak se může malá službička z Hradu hodit…
Nejde ale jen o Koudelku. Druhý vážný argument proti svržení Babiše zněl, že ublíženému politikovi umožní hrát oblíbenou roli oběti spiknutí tradičních politiků. Možná.
Místo toho si ale teď majitel hnutí ANO jako premiér platí předvolební kampaň z eráru, objíždí republiku, přiživuje se na cizích úspěších a pořádá autogramiády ke knížce oslavující jeho génia. Je jasné, že umí politickou funkci v předvolební kampani využít dokonale. Propásnutí šance ho křesla zbavit byla velká chyba a bude ještě mrzet.
