Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Evropské ropné společnosti neplánují škrty v zelených investicích. Na rozdíl od americké konkurence počítají s politickou podporou Bruselu.
Politika Evropské unie, jež chce v následující dekádě masivně podporovat obnovitelné zdroje, se promítá i do rozhodnutí velkých evropských ropných a plynových společností. Největší hráči na evropském trhu – BP, Royal Dutch Shell, Total, Eni, Equinor – totiž nebudou škrtat v investicích do zelených projektů. Přiškrtí naopak rozvoj fosilních projektů.
Nezbytné šetření je vyvoláno reakcí na propad poptávky po palivech kvůli koronaviru. K tomu přispívá i rozhodnutí EU zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů v energetice i dopravě. „Všichni žijeme nyní jinak a je zde reálná možnost, že část z těchto opatření zůstane,“ vysvětlil uvažování top manažerů evropských energetických koncernů šéf BP (dříve British Petroleum) Bernard Looney. Míní tím zejména výrazný propad v letecké a silniční dopravě.
Také pád cen ropy na světových trzích znamená, že manažeři ropných firem musí měnit strategii do dalších let. Věří, i kvůli slibům EU, že investice do bezuhlíkových nebo nízkouhlíkových zdrojů a dalších zelených technologií se z dlouhodobého hlediska vyplatí. BP tak nemění původní plán, že do nízkouhlíkových aktivit letos přiteče 500 milionů dolarů (12,5 miliardy korun). Přitom celkem bude investice snižovat o 20 procent.
Generální ředitel koncernu Shell Ben van Beurden také před novináři hovořil o tom, že divize New Energy o peníze nepřijde. Soustředí se na rozvoj obnovitelných a nízkouhlíkových technologií. „Stále věříme, že energetická transformace může zrychlit obnovu ekonomiky a chceme na to být dobře připraveni,“ zdůraznil. Samotná nizozemsko-britská firma vyhlásila cíl, že bude do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Také francouzský gigant Total oznámil, že do nízkouhlíkového byznysu napumpuje 1,5 až 2 miliardy dolarů (37,5 až 50 miliard korun), přitom v tomto roce plánuje omezení dalších investic až do výše 15 miliard dolarů. Oznámil to ředitel Patrick Pouyanne ve francouzském deníku Le Figaro.
Měnící se sentiment západoevropské společnosti k fosilním zdrojům nutí manažery, alespoň v rétorické rovině, slibovat, že jejich provoz bude nejpozději do poloviny století uhlíkově neutrální.
„Naše budoucnost je v tom, abychom zvyšovali tržby v nízkouhlíkovém sektoru, v energetickém byznysu a obnovitelných zdrojích,“ je si vědom požadavku doby Phillipe Sauquet, šéf pro plyn, energetiku a obnovitelné zdroje v Totalu. Francouzská firma si aktivně počíná například v energetickém sektoru na Pyrenejském poloostrově. Mimo jiné financuje výstavbu solárních kapacit ve Španělsku o instalovaném výkonu dva gigawatty.
Také italský Eni a norský Equinor hlásí větší angažovanost v přechodu k čistým energiím. Equinor do zelených zdrojů hodlá investovat v tomto a příštím roce miliardu dolarů (25 miliard korun). Společně s konkurenty Total a Shell chtějí v Norsku postavit továrnu na zachytávání a uskladnění uhlíku.
Celkem ale zelené investice tradičních hráčů ropného byznysu tvoří pouze 15 procent celkových investic, proto je slyšet kritika od klimatických aktivistů a neziskových organizací, že i přes velká slova dělají pro ochranu klimatu málo. Londýnská investiční firma Sarasin & Partners upozornila na to, že Total ani Shell jasně nespecifikovaly, jak přeskupí svůj kapitál, aby splnily své zelené cíle a omezily produkci ropy a zemního plynu.
Americký ropný byznys se ani v rétorické rovině nepřibližuje k evropské konkurenci. Kopíruje politiku Bílého domu, který propaguje rozvoj fosilních zdrojů a navyšování produkce těžby ropy i zemního plynu. Rozpoložení amerických manažerů vystihuje prohlášení šéfa společnosti Chevron. „Svět není v dohledné době připraven na přechod na jiný zdroj energie,“ oznámil investorům Mike Wirth. Až odezní pandemie, poptávka se po těchto komoditách opět vrátí na předkrizovou úroveň, doufá.
Stejně hovoří i ředitel ExxonMobil Darren Woods. „V dlouhodobém měřítku se základy našeho podnikání nezměnily,“ řekl šéf největšího soukromého těžaře ropy na světě. Část akcionářů tlačí na Woodse, aby přestal odmítat návrhy na snižování firemní uhlíkové stopy.
Společnost ExxonMobil by musela do roku 2040 snížit těžbu ropy a plynu o 55 procent, aby naplnila cíle Pařížské dohody. Firma disponuje kapacitou těžby ve výši pěti milionů barelů ropy denně, což znamená pět procent světové produkce.
